Deset věcí, které mne naučila nemocnice

white and silver electronic device

Jeden z významných islámských učenců dneška, šejch Jahjá ibn ‘Abdil’azíz al-Jahjá, patří k imámům působícím v mešitě Božího Posla صلى الله عليه وسلم v saúdskoarabské Medíně. Studoval u největších učenců naší doby, u šejchů ‘Abdul’azíze ibn Báze, Muhammed Sálih al-‘Usejmína či u ‘Abdulláha ad-Duwejše.

Stalo se, že šejch vážně onemocněl. Ležel na posteli v nemocničním pokoji ve své rodné Burejdě. Sepsal několik poznámek, o něž se pak podělil v dopise, v němž stálo:

“Dovolte mi …

Při Tom Jediném, v Jehož Jménu je dovoleno přísahat, zatímco toto píšu, bolesti zaplavují každý kousek mého těla. Život, to je zajisté ta největší škola. Člověk nevykoná jediného kroku, aniž by si z něho nemohl vzít nějaké ponaučení. V každé nové situaci se přiučí něco nového.

Tyto poznámky si zapisuji ve spěchu, přemáhaje se a bojujíce s bolestí.

1. Existují milí a láskyplní lidé, o nichž ani nevíme. A tito lidé s námi soucítí. Jejich emoce se nedají koupit a není možno je vyvážit ani zlatem, ani stříbrem …

2. Lidská lhostejnost tváří v tvář pokušením života a ranám osudu nahání hrůzu …

3. Smrt se nám zdá tam někde daleko, avšak ve skutečnosti je nám blíže, než řemínek na našich vlastních sandálech, blíže než naše vlastní krkavice …

4. Lidský život se dělí jen na dvě etapy – na období, kdy je člověk zdráv a na období, kdy je nemocen. Období zdraví má svou určitou dobu, která skončí. A pak přichází období nemoci. Obě tato období jsou v životě nevyhnutelná. Rozumný člověk využije dobu, kdy je zdravý, k tomu, aby vykonal těžkou práci a velké činy. A dobu nemoci věnuje práci lehčí a činům snadnějším …

5. Pokoušeni můžeme být jak tím, co je dobré, tak i tím, co je zlé a toto je nejlépe vidět právě v nemocnicích.

Pravdu děl Vznešený Alláh, když řekl:

وَأَنَّهُ هُوَ أَضْحَكَ وَأَبْكَىٰ

A věru On rozesmává i rozplakává.“ (Nedžm: 43)

Moudrý je ten, kdo se na tohle připraví …

6. Nemoc je ve většině případů pozemský trest za nějaký viditelný hřích, jako nevykonávání náboženských povinností, překračování zákazů víry, anebo přichází kvůli hříchům, které vidět nejsou, jako je namyšlenost, sebeláska, závist, nenávist apod. …

7. Je velmi těžké nezpronevěřit se příkazu trpělivosti a spoléhání se na Alláha, když do vás bodají injekce a když vás sužují bolesti. Na druhou stranu, nemoc je bojiště, na kterém ukážete svou psychickou odolnost a sílu svého srdce. A to je velmi těžké, kromě pro upřímné Boží služebníky, kteří Alláha mnoho vzpomínají …

8. Nemocnice je jako malý hřbitov. Mezi nemocnicí a skutečným hřbitovem existuje to samé pojítko, ten samý společný jmenovatel, jako mezi spánkem a smrtí …

9. Nemocnice narovnává hrboly na životní cestě každého člověka. Probouzí srdce, kultivuje duši, probouzí v ní milosrdenství a spravedlivost, krotí emoce a činí představu o životě reálnější …

10. Teprve v nemocnici se ukáže, jakými lidé ve tvém okolí ve skutečnosti jsou. Názorně ti ukáže, kdo je milosrdný a kdo je surový, kdo je oddaný a kdo se k tobě obrátí zády …

Toto je deset životních lekcí, které pro vás sepsal ten, kdo vás miluje a komu v jeho léčbě na cestě k uzdravení, pomohl Všemohoucí Alláh a po Něm samozřejmě i vaše prosby a váš soucit.

Napsal v pátek 24. zu l-hidždža po ranní modlitbě v ústřední nemocnici ve městě Burejda, KSA,

Jahjá ibn ‘Abdil’azíz al-Jahjá

Do arabštiny upravil: ‘Abdulláh aš-Šehrání

Zdroj: ‘Allemení al-mustešfá. Online na: https://ar.islamway.net/book/29680/%D8%B9%D9%84%D9%85%D9%86%D9%8A-%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%B3%D8%AA%D8%B4%D9%81%D9%89

Překlad a úprava české verze: Alí Větrovec