Islám a duševní zdraví

tilt-shift photography of person in brown jacket

بسم الله الرحمن الرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Kdo veden je Alláhem, nebude nikým sveden z cesty a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه وسلم je jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům.

Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazy naší víry a jděme přímo, jak přikázáno nám bylo. Alláh pravil:

يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا

Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)

A nejlepším vedením je Muhammedovo صلى الله عليه وسلم, jenž pravil:

… وَشَرَّ الأُمُورِ مُحْدَثَاتُهَا وَكُلَّ مُحْدَثَةٍ بِدْعَةٌ وَكُلَّ بِدْعَةٍ ضَلاَلَةٌ وَكُلَّ ضَلاَلَةٍ فِي النَّارِ

…A nejhorší věcí jsou novoty ve víře a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni.1

Islám člověka vede svým celistvým výchovným programem k harmonii tělesné i duchovní stránky lidského bytí. To podporuje zdravý rozvoj jeho osobnosti provázený posílením duševního zdraví a psychické odolnosti.

Islámská cesta k duševnímu zdraví působí ve třech hlavních směrech:

1. Posílení duchovního rozměru lidské existence vírou v Jediného Pravého Boha, rozvojem bohabojnosti a oddanosti vůči Němu prostřednictvím předepsaných skutků pokornosti.

Islám uzákoňuje přesvědčení o absolutní Jedinosti a Jedinečnosti Boha a Jeho výhradním právu na uctívání. Uctívání se děje předepsanými obřady a skutky pokornosti, které sílu víry v nitru člověka prohlubují a přináší mu tak duševní smír, pocit vnitřního klidu a vyrovnanosti. Čistí lidské nitro, zbavují člověka strachu ze smrti, chudoby, životních pohrom či jiných lidí. Toto se odráží v radě Posla Božího صلى الله عليه وسلم, kterou poskytl ‘Abdulláhu ibn ‘Abbásovi رضي الله عنهما:

وإذا استَعَنْتَ فاستَعِنْ باللهِ، واعلم أنَّ الأُمَّةَ لو اجتمعت على أن ينفعوكَ بشيءٍ، لم ينفعوك إلا بشيءٍ

Budeš-li prosit o pomoc, pros o ni Alláha. Věz, že pokud by se celé lidstvo spojilo, aby ti něčím prospělo, neprospějí ti ničím, nežli jen tím co ti Alláh už předepsal…2

To samé se odráží ve slovech Božích:

الَّذِينَ آمَنُوا وَتَطْمَئِنُّ قُلُوبُهُم بِذِكْرِ اللَّهِ ۗ أَلَا بِذِكْرِ اللَّهِ تَطْمَئِنُّ الْقُلُوبُ ‎

a ty, kdož uvěřili a jichž srdce se uklidňují při vzpomínce na Boha – jak jinak, než vzpomínkou na Boha se mohou srdce uklidnit?” (Ra’d: 28)

Taková víra má za následek posílení bohabojnosti v srdci člověka, která ho vede k takovému konání, které ho uchrání před Božím Hněvem a trestem tím, že vykoná vše, co je mu přikázáno a vzdálí se od všeho, co je mu zakázáno.

K osobnímu rozvoji člověka přispívá také uctívání Alláha cestou předepsaných praktik, jako je modlitba, půst, zekát, hadždž a další. Ty očišťují člověka od nejrůznějších neřestí, zbavují ho zla a vedou ho k mravním ctnostem, rozvíjejí v něm trpělivost v obtížích, pevnou vůli a úsilí o sebezdokonalení, posilují jeho vůli a kontrolu nad jeho tužbami a egem. Upevňují v něm rozhodnost a také lásku i dobročinnost vůči lidem.

2. Posílení jeho tělesného rozměru usměrněním jeho nízkých pudů a vybízením ke všemu, co tělu prospívá a zakázáním všeho, co mu škodí.

Islám uznává lidskou pudovost a dbá na to, aby byly všechny přirozené potřeby člověka nasyceny a ukojeny způsobem, který je zákonný a který se neprotiví Božímu Zákonu. Žádnou z nich nepotlačuje a neubíjí, nýbrž všechny usměrňuje k jejich konstruktivnímu naplnění. V tom následuje cestu zlatého středu, když na druhou stranu zabraňuje také přehánění, plýtvání a prostopášnosti. Šarí’a brání tomu, aby jedna emoce či tužba získala převahu nad jinou, čímž zamezuje jejich konfliktu. Příklady toho můžeme spatřit v mnoha rozmanitých jejích nařízeních.

3. Celospolečenské působení islámského řádu, prospívající psychické kondici lidských jedinců i kolektivů.

To je zcela nezbytné v zajištění duševního zdraví. Posel Boží صلى الله عليه وسلم byl učitelem a vychovatelem lidstva, který vedl své společníky k neochvějnosti na této cestě, již vede k získání těch nejlepších morálních vlastností cestou uctívání i každodenní praxe soužití s mnoha jinými různými lidmi. Podněcoval v nich lásku k lidem, vzájemnou podporu a spolupráci, psychickou odolnost a schopnost osvobodit se od úzkostí. Vedl je ke všemu krásnému a dobrému.

(…)

Napříč hadísy Posla Božího صلى الله عليه وسلم islámští učenci nalezli mnoho nezbytných opatření působících pro podporu duševního zdraví:

– Učil sahába cenit si nejzákladnějších hodnot zdraví, osobní svobody a pohody, když řekl:

من أصبحَ منكم آمِنًا في سِربِه معافًى في جسدِه عندَه قوتُ يومِه فَكأنَّما حيزت لَه الدُّنيا بحذافيرِها

Kdokoli z vás se ráno probudí v bezpečí svého domu, zdráv ve svém těle a má jídlo na ten den, jakoby se pro něj sešel celý tento svět v každičkém svém ohledu.3

– Učil své společníky duševní odolnosti, nezávislosti a samostatnosti při řešení svých osobních problémů, aby se necítili odkázáni na druhé:

مَن يَكْفُلُ لي أن لا يسألَ النّاسَ شيئًا وأتَكَفَّلُ لَه بالجنَّةِ

Kdo mi zaručí, že nikoho z lidí nebude o nic žádat, tomu já zaručím Ráj!4

– K výchovné metodě Posla Božího صلى الله عليه وسلم patřilo také povzbuzování sebevědomí a sebeúcty jeho společníků. Neměli se bát svých slabostí a nedostatků a měli pracovat na jejich odstranění. Abú Se’íd al-Chudrí رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

لا يَحقِرَنَّ أحَدُكم نَفْسَه

Nechť nikdo z vás nikdy nepodceňuje sám sebe!

“A jak se lze podceňovat?” otázali se přítomní, načež se jim dostalo Prorokovy صلى الله عليه وسلم odpovědi:

أنْ يَرى أمْرًا للهِ فيه مَقالٌ، فلا يَقولُ فيه، فيُقالُ له: ما منَعَكَ؟ فيقولُ: مَخافةُ النّاسِ، فيقولُ: فإيّايَ كُنتَ أحقَّ أنْ تَخافَ

Tak, že když uvidí nějaký Boží příkaz, který je některými rozporován, nevybídne k němu. Pak mu v Soudný Den řekne mu Alláh: “Co ti bránilo, abys k němu vybídl?” On odpoví: “Obava z lidí.” A Alláh mu odvětí: “Leč Já jsem měl větší právo, aby ses Mne obával!5

– Posel Boží صلى الله عليه وسلم své věrné učil, že každý jedinec je pro společnost tím, čím je buňka pro tělo, proto má každý své úkoly, jež je jeho povinností plnit. A společnost nebude zdravá a silná, dokud takové nebudou všechny buňky jejího těla. Proto řekl:

كلُّكم راعٍ وَكلُّكم مسؤولٌ عن رعيَّتِهِ

Každý z vás je pastýřem a každý je zodpovědný za své stádo …6

– Posel Boží صلى الله عليه وسلم učil své věrné nejít za každou cenu s davem, pevně si stát za svým podloženým a kvalifikovaným názorem, nebýt jako korouhvička a nenásledovat pohledy ostatních nekriticky. Pravil:

لا يكن أحدُكم إمَّعَةً، يقول: أنا مع الناسِ، إن أحسن الناسُ أحسنتُ، وإن أساؤوا أسأتُ، ولكن وَطِّنوا أنفُسَكم، إن أحسن الناسُ أن تُحسِنوا، وإن أساؤوا ألا تَظلِموا

Nechť nikdo z vás nejde s davem, tak, že řekne: “Budu následovat lidi, pokud budou konat dobro, budu ho konat i já a pokud budou konat zlo, budu ho konat i já, nýbrž mějte pevný názor, pokud budou lidé konat dobro, konejte ho s nimi a pokud budou konat zlo, nedopusťte se křivdy tím, že se k nim přidáte.7

– Dalším aspektem výchovy Posla Božího صلى الله عليه وسلم k psychické odolnosti byl důraz na trpělivost, tedy sílu lidského jedince odolávat ranám osudu a vydržet na cestě, jíž následuje, navzdory těžkostem, jež ji provází.

Vznešený Alláh pravil:

وَاسْتَعِينُوا بِالصَّبْرِ وَالصَّلَاةِ ۚ وَإِنَّهَا لَكَبِيرَةٌ إِلَّا عَلَى الْخَاشِعِينَ

Hledejte pomoc v trpělivosti a v modlitbě! To věc je věru velmi obtížná, kromě pro pokorné.” (Bekara: 45)

– Posel Boží صلى الله عليه وسلم dbal také na tělesnou kondici svých věrných, podle hesla, že ve zdravém těle zdravý duch. Abú Hurejra رضي الله عنه ho slyšel říci:

المؤمنُ القويُّ خيرٌ وأحبُّ إلى اللهِ من المؤمنِ الضعيفِ وفي كلٍ خيرٌ

Silný věřící je lepší, než slabý věřící, byť je dobra v obou.8

– Posel Boží صلى الله عليه وسلم také vybízel své následovníky, aby vše, co dělají dělali pořádně. Od matky věřících ‘Áiše رضي الله عنها se uvádí, že pravil:

إنَّ اللهَ يحِبُّ إذا عمِلَ أحدُكم عملًا أنْ يُتقِنَه

Věru Alláh miluje, když někdo z vás věnuje nějaké činnosti a vykoná ji pořádně.9

Prosím Alláha, aby nám uchránil naši psychickou kondici, zachoval nám naši zdravou a svěží mysl a uchránil nás před všemi druhy duševních chorob. Ámín.

  1. Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 1578 na autoritu Džábira ibn ‘Abdilláh رضي الله عنه.
  2. Zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2516 a toto je jeho znění; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 2669. Jako sahíh doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 7957.
  3. Od ‘Ubejdulláha ibn Mihsan رضي الله عنه zaznamenal at-Tebrízí v Miškátu l-masábíh, 5/15, jako hasan ho ve svém tahkíku doložil Ibn Hadžer al-‘Askalání. Uvádí ho i as-Sujútí v al-Džámi’u s-saghír, hadís č. 8436. Jako hasan li ghajrihi ho na základě podpůrných podání uvádí al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 2318.
  4. Od Sewbána رضي الله عنه zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 1643. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Tachrídžu Miškáti l-masábíh, hadís č. 1797.
  5. Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 4008; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 11255. Jako sahíh ho doložil Šu’ajb al-Arnáút v Tachrídžu Sijeri a’lámi n-nubelá, 11/234-235.
  6. Muttefakun ‘alejhi, od ‘Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهما zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 893; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1829.
  7. Coby podání od Proroka صلى الله عليه وسلم je tento hadís slabý podle al-Albáního, viz Nakdu n-nusús, str. 30. Jeho význam je však v pořádku a se sahíh isnádem ho jako slova ‘Abdulláha ibn Mes’úda رضي الله عنه uvádí at-Taberání v al-Mu’džemu l-Kebír, podání č. 8765. Jako Prorokova صلى الله عليه وسلم slova ho v podobném znění uvádí at-Tirmizí v Sunenu hadís č. 2007 od Huzejfy رضي الله عنه jako hasan gharíb.
  8. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2664.
  9. Zaznamenal al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, 4/1867; a as-Sujútí v al-Džámi’u s-saghír, hadís č. 1855. Jako hasan li-ghajrihi ho na základě podpůrných podání doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 1113.