Jak dosáhnout bohabojnosti, díl 1.

Branami bohabojnosti smějí vstoupit jen ctihodné a vznešené duše, které jsou sklonny dobru a neprodávají to, co je v životě nejcennější, za věci nepatrné hodnoty. Není dobra v tom, na koho nepůsobí ani příkazy, ani zákazy.

Branami bohabojnosti smějí vstoupit jen ctihodné a vznešené duše, které jsou sklonny dobru a neprodávají to, co je v životě nejcennější, za věci nepatrné hodnoty. Není dobra v tom, na koho nepůsobí ani příkazy, ani zákazy.

1. Láska vůči Alláhu musí ovládnout tvé srdce. Ono pak zapomene na vše ostatní a obětuje vše jen kvůli Němu.
2. Celým svým srdcem si musíš být vědom neustálého Božího dohledu nad sebou a musíš se před Alláhem stydět tím nejupřímnějším studem.
3. Musíš poznat, jaké zlo a kolik bolesti tě na cestě nepokornosti a hříchu čeká.
4. Musíš poznat, jak porazit a zlomit své chtíče a jak se stát poslušným vůči svému Pánu.
5. Musíš poznat šejtánovy lsti a léčky, vyvarovat se jeho našeptávání a jeho snah podlomit ti morálku.“¹

1. Láska vůči Alláhu

Však nikoliv, při Pánu tvém, oni nebudou věřící, pokud tě neučiní rozhodčím v tom, o čem jsou ve sporu. Potom nenaleznou v duších svých pochybnosti o tom, cos rozhodl, a podrobí se plným podrobením. (Nisá:65)
Stejně tak poškodí svou nezbytnou lásku vůči Alláhu tím, že bude hřešit, protože láska si vyžaduje pokornost, zanechávání zakázaného a vykonávání povinného.
Druhým a vyšším stupněm lásky vůči Alláhu je láska těch, kteří k Němu byli přiblíženi. Tato láska se rozvinula u těchto lidí do takové míry, že milují vykonávání nepovinných činů zbožnosti a nenávidí i ty nejjemnější zavrženíhodné činy. Rozvinula se tak, že jsou plně spokojeni s bolestí, kterou v srdci působí pokušení a nesnáze, které z dovolení Všemohoucího Alláha na dotyčného dopadají. A toto je nejcennější a chvályhodný čin.
Al-Buchárí zaznamenal od Abú Hurejry رضي الله عنه, že Posel Božíصلى الله عليه و سلم pravil:
إن الله قال: من عادى لي وليا فقد آذنته بالحرب, و ما تقرب إلي عبدي بشيء أحب إلي مما افترضت عليه, و ما يزال عبدي يتقرب إلي بالنوافل حتى أحبه, فإذا أحبته كنت سمعه الذي يسمع به, و بصره الذي يبصر به, و يده التي يبطش بها, و رجله الذي يمشي بها, و إن سئلني لأعطينه, و لئن استعاذني لأعيذنه.
„Vznešený Alláh pravil: „Kdo se stane nepřítelem Mého služebníka, kterého jsem si Já vybral, který Mi je blízký a kterého jsem zaštítil, tomu vyhlašuji válku. Můj služebník se ke Mně nemůže přiblížit ničím lepším, než je to, co jsem mu předepsal jako povinnost. Můj služebník se ke Mně nepřestane přibližovat dobrovolnými zbožnými činy, dokud si ho nezamiluji. A když si ho zamiluji, pak se stanu sluchem, kterým slyší, zrakem, kterým vidí, rukou, kterou uchopuje i nohou, kterou kráčí. Požádá-li Mne o něco, věru mu to vyplním a uteče-li se ke Mně v ochranu, poskytnu mu svou záštitu.“
Ibnu l-Kajjím praví: „Sám fakt, že láska vůči Alláhu chrání toho, kdo Alláha miluje, před Jeho trestem je dostačující proto, aby nebyla zaměněna ničím jiným.“
O tom hovoří koránský verš:
وَقَالَتِ الْيَهُودُ وَالنَّصَارَىٰ نَحْنُ أَبْنَاءُ اللَّهِ وَأَحِبَّاؤُهُ ۚ قُلْ فَلِمَ يُعَذِّبُكُم بِذُنُوبِكُم ۖ بَلْ أَنتُم بَشَرٌ مِّمَّنْ خَلَقَ ۚ يَغْفِرُ لِمَن يَشَاءُ وَيُعَذِّبُ مَن يَشَاءُ ۚ وَلِلَّهِ مُلْكُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَا ۖ وَإِلَيْهِ الْمَصِيرُ
Židé a křesťané říkají: “My synové jsme Boží a miláčci Jeho.” Rci: “Proč vás tedy trestá za vaše hříchy? Nikoliv, vy jste obyčejní smrtelníci, jedni z těch, které On stvořil. On odpouští, komu chce, a trestá také, koho chce. Bohu náleží království na nebesích i na zemi i vše, co je mezi nimi – a u Něho cíl je konečný.”(Máida:18)

1. Recitace Koránu, jeho pochopení a přemýšlení nad jeho obsahem.
2. Hojnost nepovinných aktů uctívání, kterými se budeš snažit ke svému Pánu přiblížit
3. Neustálé připomínání si Alláha v srdci i na jazyku.
4. Tomu, co miluje On dáš přednost před tím, co miluješ ty.
5. Budeš studovat Jeho Překrásné Přívlastky a Vznešené Atributy, budeš se je snažit pochopit a procítit.
6. Budeš si stále připomínat Jeho hojné dary a milost, kterou tě On zahrnul, protože srdce lnou láskou k tomu, kdo jim prokazuje dobré a nenávidí toho, kdo jim činí zlo.
7. Zůstaň o samotě s Alláhem v době, kdy sestupuje na nejnižší nebe, v poslední třetině noci apod., kdy říká: „Je tu někdo, kdo o něco žádá, abych mu to dal? Je tu někdo, kdo se kaje, abych jeho pokíní přijal? Je tu někdo, kdo prosí o odpuštění, abych mu odpustil?“³
8. Hledej společnost těch, kteří upřímně milují Alláha a sklízej plody jejich moudrosti. Vystříhej se všech tužeb a chtíčů, které se vkrádají mezi tebe a tvého Pána.
9. Rozjímej o Jeho stvoření, které ukazuje na Dokonalost svého Stvořitele, protože lidská vůle a srdce tíhne k dokonalosti. Učenci selef dávali rozjímání přednost nad tělesným uctíváním.
10. Rozjímej nad koránskými verši a nad hadísy, které hovoří o pohledu na Alláha v Ráji a o Dni Soudném, o dni nezměrné odměny, kterou bohabojní obdrží. Toto bezpochyby naplňuje srdce láskou k Alláhu a oddaluje ho od hříchu. Kdo Alláha miluje, ten proti němu nehřeší, slovy básníka:
    „Hřešíš proti Alláhu, ač tvrdíš, že Jej miluješ?
    Při životu mém, hanba je to, co říkáš!
    Pokud bys byl upřímný, nehřešil bys
    Milující je Milovanému pokorný!“
     

    Pociť ve svém srdci radost z toho, že můžeš svému Pánu pokorně sloužit. Posel Božíصلى الله عليه و سلم pravil: „V modlitbě je moje radost.“⁴ Posel Božíصلى الله عليه و سلم se modlíval noční modlitbu tak dlouho, až mu otékaly nohy a praskaly paty z dlouhého stání. Když se jej tázali, proč tak činí i přesto, že mu Alláh odpustil všechny minulé i budoucí hříchy, odpověděl: „Což bych neměl být vděčným služebníkem?“⁵

2. Pocit Božího dohledu a stud před Alláhem

وَهُوَ مَعَكُمْ أَيْنَ مَا كُنتُمْ ۚ وَاللَّهُ بِمَا تَعْمَلُونَ بَصِيرٌ
a ať jste kdekoliv, On s vámi je a vše, co děláte, zří. (Hadíd:4)

أَلَا إِنَّهُمْ يَثْنُونَ صُدُورَهُمْ لِيَسْتَخْفُوا مِنْهُ ۚ أَلَا حِينَ يَسْتَغْشُونَ ثِيَابَهُمْ يَعْلَمُ مَا يُسِرُّونَ وَمَا يُعْلِنُونَ ۚ إِنَّهُ عَلِيمٌ بِذَاتِ الصُّدُورِ
Což lidé věru nesvinují hrudi své do záhybů, aby před Ním se ukryli? A byť i se přikrývali oděvy svými, On přesto dobře zná, co tají i co najevo dávají, a On též dobře ví, co skryto je v hrudích. (Húd:5)
Aš-Šankítí vysvětluje:
„Vznešený Alláh v tomto velkolepém verši oznamuje, že před Ním nezůstává nic skryto a že Mu jsou nejstřeženější tajemství známa tak dobře, jako i to, co je obecně známo a zjevné. Zná dobře to, co ukrývá lidské vědomí, co člověk ukazuje na odiv i to, co v hloubi sebe sama ukrývá.“
Podobných veršů je celá řada, na každé stránce mushafu se nalézá alespoň jeden takový:
وَلَقَدْ خَلَقْنَا الْإِنسَانَ وَنَعْلَمُ مَا تُوَسْوِسُ بِهِ نَفْسُهُ ۖ وَنَحْنُ أَقْرَبُ إِلَيْهِ مِنْ حَبْلِ الْوَرِيدِ
My stvořili jsme člověka a dobře víme, co duše jeho mu našeptává. Vždyť blíže jsme mu než jeho tepna krční,(Káf:16)
وَاعْلَمُوا أَنَّ اللَّهَ يَعْلَمُ مَا فِي أَنفُسِكُمْ فَاحْذَرُوهُ ۚ وَاعْلَمُوا أَنَّ اللَّهَ غَفُورٌ حَلِيمٌ
a vězte, že Bůh dobře zná, co skryto je ve vašich duších! Střezte se Ho a vězte, že Bůh je odpouštějící, slitovný!(Bekara:235)
فَلَنَقُصَّنَّ عَلَيْهِم بِعِلْمٍ ۖ وَمَا كُنَّا غَائِبِينَ
a věru jim sdělíme se znalostí vše, vždyť My jsme nebyli nepřítomni.(A’ráf:7)
وَمَا تَكُونُ فِي شَأْنٍ وَمَا تَتْلُو مِنْهُ مِن قُرْآنٍ وَلَا تَعْمَلُونَ مِنْ عَمَلٍ إِلَّا كُنَّا عَلَيْكُمْ شُهُودًا إِذْ تُفِيضُونَ فِيهِ ۚ وَمَا يَعْزُبُ عَن رَّبِّكَ مِن مِّثْقَالِ ذَرَّةٍ فِي الْأَرْضِ وَلَا فِي السَّمَاءِ وَلَا أَصْغَرَ مِن ذَٰلِكَ وَلَا أَكْبَرَ إِلَّا فِي كِتَابٍ مُّبِينٍ
A ať v jakémkoliv budeš postavení a ať cokoliv budeš z Koránu čísti a ať cokoliv budete z činů dělat, My svědky vašimi budeme, když to budete podnikat a neunikne Pánu tvému ani váha zrnka prachu na zemi a na nebi, ba ani nic menšího či většího – aniž by to bylo zapsáno v Písmu zjevném.(Júnus:61)