Moudré rady zbožných předků v pěti výrocích

Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه pravil: „Pohlédl jsem na všechny své přátele a nenalezl jsem sobě lepšího přítele, nežli střežení si svého vlastního jazyka. Zamyslel jsem se nad všemi svými oděvy a nenalezl jsem sobě lepšího oděvu, nežli bohabojnosti. Zamyslel jsem se nad všemi druhy pokladů a nenalezl jsem sobě dražšího pokladu, nežli spokojení se s tím málem, co mám. Zamyslel jsem se nad všemi druhy dobrých činů, ale nenalezl jsem činu hodnotnějšího, nežli poskytnutí dobré rady. Zamyslel jsem se nad všemi způsoby získávání obživy a nenalezl jsem lepší způsob, nežli trpělivost.“

Osmán ibn ‘Affán رضي الله عنه pravil: „Patero je znamení bohabojných lidí. Nedruží se s nikým, kromě těch, ze kterých mají užitek v ohledu své víry. Svá pohlaví a své jazyky střeží tak, že když mohou získat obrovský, ale dočasný zisk, berou to jako prokletí a když mohou získat jen málo svou zbožností, berou to jako něco drahocenného. Nejedí dosyta dokonce ani to, co je povoleno, ze strachu, že by to mohlo být smíšeno s něčím zakázaným, všechny lidi považují za zbožné, jimž bylo odpuštěno, ale sami sebe naopak považují za hříšníky.“

‘Alí ibn Abí Tálib رضي الله عنه pravil: „Pokud by nebylo této pětice zlých vlastností, všichni lidé by byli zbožnými: spokojenosti s bezohledností, lásky k tomuto světu, chudoby duše navzdory nezměrnému bohatství, zviditelňování sebe sama při konání dobra a pýchy na svůj vlastní intelekt.“

Abdulláh ibn ‘Amru ibnu l-Ás رضي الله عنه pravil: „Kdokoli učiní patero, stane se šťastlivcem na tomto i na onom světě. Když řekne: „Lá iláhe ille lláh Muhammedun resúlu lláh (tj. Není božstva kromě Alláha a Muhammed je Posel Boží). Dále když řekne: „Inná lilláhi we inná ilejhi rádži’ún (tj. Věru Alláhu patříme a věru se k Alláhu navracíme),“ kdykoli jej potká nějaké neštěstí. Když řekne: „Lá hawle we lá kúwete illá billáhi l-‘azím, al-hamdu lilláhi Rabbi l-‘álemín (tj. Není moci ani síly kromě u Alláha Vznešeného, všechna chvála Alláhu, Pánu světů),“ kdykoli se mu dostane nějakého daru. Když řekne: „Bismilláhi r-rahmáni r-rahím (tj. Ve jménu Alláha Milostiplného, Smilovného),“ kdykoli začne nějakou práci. A když řekne: „Astaghfiru lláhi l-‘azím we atúbu ilejhi (tj. Žádám Alláha Vznešeného o odpuštění a kaji se k němu) pokaždé, když uvidí nějaký hřích.“

Sufján as-Sewrí رحمه الله pravil: „Nikdo v se dnešní době nestane boháčem, nežli ti, kteří mají pět povahových vlastností: velké a marné naděje, neobyčejnou míru hrabivosti, neskutečnou ubohost, nedostatek bohabojnosti a zapomínání na život po smrti.“