بسم الله الوحمن الوحيم
Ve jménu Alláha Milostiplného, Milosrdného
بسم الله الوحمن الوحيم
Ve jménu Alláha Milostiplného, Milosrdného
Všechna chvála náleží Alláhu, Pánu světů, Pánu všech bytostí, jen jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Boha Jediného, Všemohoucího a Všeznajícího, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammad y je jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný, předák a vůdce všech, kteří vyznávají a praktikují Boží víru. Nechť Bůh žehná jemu, jeho rodině a všem, kteří následují jeho cestu až do soudného dne. Připomínejme si, abychom byli co nejvíce bohabojní a abychom dodržovali všechny pilíře islámu a snažili se jít po přímé a správné cestě.
Milí bratři a sestry
Mnozí z vás jistě dokáží vyjmenovat několik současných islámských učenců anebo lidí, kteří vyzývají k islámu. Islámská znalost se rozšířila. Máme k dispozici spoustu vědomostí a znalostí o své víře, přehledně uspořádaných na jednom místě. Jsou napsány četné hodnotné knihy. Mnozí z nás je čtou. Také média zvuková i obrazová pracují ku prospěchu Boží zvěsti. Existují islámské rozhlasové stanice, televizní kanály, po zemích muslimů se rozšiřují audio- a videokazety s islámským obsahem, chutby, dersy, přednášky…
V dnešních dnech tedy není problémem nevědomost, neboť informací je dostatek a lze je nalézt doslova na každém rohu. Zůstává však otázka, nakolik to, co se dozvídáme z videí, kazet a kompaktních disků, z časopisů, internetu a knih, skutečně praktikujeme. Přitom takřka každý z nás zná minimálně jednu súru, jeden či dva hadísy a také něco málo z fikhu. Kdybychom skutečně praktikovali do detailu to málo, co známe, naše situace by nebyla natolik žalostná. Avšak jak vidíme, neděje se tak.
Řekl Posel Boží, mír a požehnání s ním: “Když zanecháte deset z toho, co bylo vám přikázáno, budete zahubeni. Přijde lidem čas, když udělají deset z toho, co jim bylo přikázáno, budou zachráněni.”
Milí bratři a milé sestry!
Mějte na vědomí, že Vznešený Bůh seslal islám jako víru a ucelený návod jak žít, by byl tento praktikován v reálném světě a aby byl metodikou dohlížející na přesvědčení, chování, city, představy a názory všech lidí. Je určen pro všechny lidi bez výjimky, jen jím budou jedni vítězit a jen skrze něj budou jiní smeteni a zahubeni.
Vězte, že ten, kdo pozastavil Boží právo a zabránil v jeho praktikování, vyňal jej z okruhu praxe, vystačujíce si jen s učením se jej nazpaměť a s debatami, tak to, co zná z islámu a z islámského práva se stane v soudný den pouze důvodem proti němu. A to je, před čím varovala matka věřících Aiša, když k ní přišel Attá ibn Abí Rubbáh a ptal se jí na znalost. Řekla mu: “Synu, jestliže jsi pak činil to, co jsi slyšel?” “Ne, při Bohu ne, matko.” Řekla: “Synu, proč rozmnožuješ Boží důvody proti nám a proti tobě?” V dalším hadísu říká Posel Boží, mír a požehnání s ním: “Neprojdou dvě chodidla Božího služebníka, aniž by nebyl v Den Zmrtvýchvstání tázán na čtyři. Svůj život, jak jej strávil, jeho mládí, jak jej využil, jeho majetek, jak jej získal a jak s ním naložil a na jeho znalost, co s ní učinil.”
Sahába, nechť je s nimi Bůh spokojen, se měli velmi na pozoru před tím, aby se někdo z nich naučil něco nového a nepraktikoval to. Ibn Mas’úd řekl: “Při Bohu, nikdo z vás není, aby s ním Bůh nepromluvil o samotě. Samotě, jako když jeden stojí sám v noci a dívá se na měsíc v úplňku. Pak řekne Bůh: “Synu Adema, co tě přimělo neuposlechnout mne?” Co jsi odpověděl poslům? Jak si naložil s tím, co ses dozvěděl?” A Abú Darda vždy říkával: “Nejvíce se obávám, když se postavím v den skládání účtů, že mi bude řečeno: Poznal jsi, tak jak si konal tím, co jsi konal?” Nezbude pak žádný verš z Boží Knihy varující ani přikazující, aby ke mně nepřišel a neptal svá práva. Poslechl jsi? Vyvaroval jsi se? Proto utíkám k Bohu před znalostí, která je bez užitku, před egem, které nemá dost a před prosbou, jež zůstane nevyslyšena.”
Bůh varoval před nedodržováním naučených znalostí a vyplísnil těm, kteří neměli nic z Jeho víry, než že se ji učili nazpaměť a četli si o ní: “Ti, kterým bylo dáno nésti Tóru, a oni ji potom nenesli, jsou podobni oslu, jenž naložen je knihami.” (Džumu’a:5)
Podle shody učenců je právě tohle praktikování naučeného významem následování správné cesty, přikázané verši: božstvem vaším je Bůh jediný. Miřte k Němu přímo a proste Jej za odpuštění! (Fussilat: 6) Jdi přímo tak, jak přikázáno ti bylo, a taktéž nechť činí ti, kdož s tebou k Bohu se obrátili! A nebuďte vzpurní, vždyť On jasně zří vše, co konáte. (Húd:112) Takové pak Bůh pochválil slovy: K těm pak, kdož říkali: “Pánem naším je Bůh,” a potom se přímo ubírali, andělé sestoupí hovoříce: “Nebojte se a nermuťte se, nýbrž radujte se z ráje, jenž byl vám přislíben! (Fussilat:30) a to, co řekl Posel Božíصل الله عليه و سلم jednomu ze sahába: “Rci: Uvěřil jsem a buď přímý.” Tato přímost znamená praktikování Boží víry v praxi a následování jejích zákonů. Toto vysvětlení je jasné. Bůh řekl: A toto je vskutku stezka Má, jež vede přímo. Kráčejte po ní a nenásledujte cesty jiné, jež by vás vzdálily od cesty Jeho. A toto je to, co On vám přikazuje – snad budete bohabojní!“(An’ám:153)
Milí bratři a sestry, proměňte vaši formální příslušnost v následování komplexně všech islámských příkazů a zákazů, ve věcech uctívání, zákona, morálce jak osobní, tak i ve vztahu k vašim rodinám, ostatním muslimům a v neposlední řadě i nemuslimům. Vyvarujme se před tím, abychom naši víru pouze nosili na našich jazycích a nenásledovali ji v našich činech. Vy, kteří věříte! Střezte sebe i rodiny své před ohněm, jehož palivem budou lidé a kamení. Na něj dohlížejí andělé přísní a silní, kteří se neodváží neuposlechnout Boha v ničem, co jim přikázal, a vykonají vše, co jim bylo poručeno. (Tahrím:6)
Nebuďme těmi, kteří zanechají sebe i své rodiny bez výchovy, tonouce v bažinách vlastních soeckých tužeb a neposlušnosti vůči svému Stvořiteli, opomínaje tak Boží příkaz o proměnění víry do reálného života.
Kdo čte slova Boží: Vy, kteří věříte, bojte se Boha a zanechte poslední zbytky lichvy, jste-li věřícími! (Baqara:278) a potom pojídá z ribá´, neliší se ve skutečnosti jeho stav od oněch, které Bůh připodobnil k oslům s knihami na hřbetech. Kdo čte slova Boží: Bůh vám přikazuje, abyste vraceli svěřené majetky jejich vlastníkům, a když soudíte mezi lidmi, abyste soudili spravedlivě. Vždyť Bůh – a jak krásné je to, k čemu vás napomíná – vždyť Bůh slyšící je i jasnozřivý. (Nisá´:58) a pak zrazuje, co mu bylo svěřeno, křivdí lidem a je nespravedlivý, tak vězte, že on je nejdále z islámu, když by říkal, že je muslimem.
Milí bratři a sestry,
Nakonec několik málo poučení, které bych byl rád,kdybyste si odnesli z dnešní chutby:
– Dejte si pozor, abyste se neodcizili své víře. Svírejte tento svět pevně ve své hrsti a nenechte se jím zmámit ani ošálit. Pamatujte slov Posla, mír a požehnání s ním: “Buďte v tomto světě jako cizinci, nebo cestující.”
– Uvědomte si, že nepřátelé islámu nemají žádné moci proti dokonalé Boží víře. Vždyť Bůh řekl: “Kdo je nespravedlivější než ten, kdo si proti Bohu lži vymýšlí, zatímco je vyzýván k přijetí islámu? Bůh věru nevede cestou správnou lid nespravedlivý. Rádi by sfoukli světlo Boží ústy svými, avšak Bůh učiní světlo Své dokonalým, i když se to protiví nevěřícím.” (Saff:7-8) Jejich pochybnosti jsou vyvratitelné tu s větší, tu s menší dávkou znalosti, umu a rozumu. Proto ani sami neříkají, že islám je výmysl, neboť je pravý, jasný, opravdový, vybízí k poznání a k pokroku společnosti. Neříkají, že islám je blud. Proto nemají jiný způsob napadnout islám, než oddálit jeho lid od něj ve jménu propagace místních zvyků a výzev k tzv. pokroku a svobodě. Nebudou s tebou spokojeni ani židé, ani křesťané, pokud nebudeš následovat náboženství jejich. Rci: “Vedení Boží je jediné správné vedení!“(Baqara:120) Cožpak je cizoložství, pederastie a lesbejství znakem svobody a společenského pokroku? Cožpak se svobodný trh pozná podle lichvářství a obchodnická zručnost podle podvodu?
– Pokud přijmeme islám za naši víru a cestu, nebudeme poraženi, nýbrž dobudeme pokoj, hrdost a vítězství: A On je ten, jenž seslal posla Svého se správným vedením i s náboženstvím pravdivým, aby zvítězilo nad všemi náboženstvími, i když se to protiví modloslužebníkům. (Saff:9) Pamatujme slova našeho Posla, mír a požehnání s ním: “Dán mi je Korán a něco podobné jemu. Přijde čas, kdy někdo z lidí bude nahnut na své posteli a řekne: Držte se toho Koránu, cokoli v něm najdete, že je halál (povoleno), povolte to a cokoliv v něm najdete, že je haram (zakázáno), to učiňte haram a zakažte. Opravdu, to, co zakazuji já je přesně totéž jako je to, co Alláh zakázal.” A také “Kdo bude žít po mně, uvidí mnoho sporů – držte se mé sunny a sunny pravověrných chalífů po mě, pevně se jí držte zuby špičáky!”
– Dnes jsme hovořili o velmi důležité témě, proto bych byl rád, aby zůstala nejen ve vašich hlavách, ale aby se také vryla do vašich srdcích a odrazila se ve vašich činech. Předejte tato slova dále ve shodě s hadísem Posla Alláhova, mír a požehnání s ním: “Dal Alláh Vznešený, aby obličej člověka byl z těch, kteří jsou šťastní, tak když slyší mou řeč, aby si ji zapamatoval a pak ji převypráví přesně tak, jak jsem ji vyřkl, možná ten, který uslyší, lépe pochopí než ten, který to vyprávěl.”