بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Alláh Vznešený pravil:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا
“Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)
Milí bratři v islámu!
Sami jistě víte a na vlastní kůži zažíváte, že vztahy v rámci rodiny a mezi členy jedné domácnosti, stejně jako hodnoty, na kterých rodina spočívá, dnes nejsou takové, jako bývaly kdysi. Rodinná pouta jsou narušená, vytrácí se sounáležitost, vzájemná láska a podpora, rodina selhává jako prvotní instituce vštěpující dětem morální hodnoty a základní přesvědčení. Stává se jen místem spánku, jídla a prostředkem naplňování tělesných a materiálních potřeb. To vede k nestabilitě rodiny, ke zvýšené rozvodovosti, neposlušnosti dětí vůči rodičům a k útěkům dětí z domova, k pukání rodinných pout, přerušování styků, ba dokonce k otevřené mezi členy jedné rodiny. Absence zdravého rodinného zázemí pak na úrovni jedince ústí v psychické choroby – fóbie, úzkosti či deprese nebo poruchy osobnosti; a na úrovni společnosti ve zvýšenou zločinnost.
Příčin tohoto neblahého jevu je mnoho.
První je neznalost nejstarších členů rodiny v pohledu Božího Zákona, která snižuje úlohu rodiny jen na prostředek ukojení pudů. Vytrácí se tak vzájemná blízkost, láska a souznění mezi jejími členy. Nikdo už netuší, jaká jsou jeho práva a povinnosti a vyšší účel rodiny se vytrácí. A pokud se ignorují i Boží nároky, přichází trest v podobě rozpadu rodiny. Toto dosvědčuje zkušenost některých zbožných předků: “Věru jsem viděl následky vlastní hříšnosti ve špatném chování své manželky, či svého jízdního zvířete.”1
Druhou je nedbalost rodičů, zejména otců, ohledně jejich dětí a přenechání výchovy pouze na matce, protože otec je redukován na chodící bankomat. Rodiče se hádají mezi sebou, dokonce i před dětmi, zastávají odlišné výchovné modely a netáhnou při výchově svých dětí za jeden provaz. Pak se projeví problémy, neshody a hádky mezi nimi navzájem i mezi nimi a jejich dětmi. V takovém prostředí už nikdo neví, kde je jeho místo, nikdo nikoho nerespektuje a nectí. Chybí pevný řád, pravidla a hierarchie, nezbytná pro funkčnost jakékoli instituce, rodinu nevyjímaje. Všude okolo nás slýcháme, že státy a firmy musí mít jasné vedení a pravidla, aby fungovaly a prosperovaly. Proč by rodina měla být výjimkou, když je sama základem státu?
Proto Alláh stanovil otce za hlavu rodiny, matku pověřil starostí o domácnost a dětem přikázal poslouchat své rodiče:
الرِّجَالُ قَوَّامُونَ عَلَى النِّسَاءِ بِمَا فَضَّلَ اللَّهُ بَعْضَهُمْ عَلَىٰ بَعْضٍ وَبِمَا أَنفَقُوا مِنْ أَمْوَالِهِمْ
“Muži jsou patrony nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži živí z majetků svých ženy.” (Nisá: 34)
Ohledně povinnosti dětí vůči rodičům Korán stanovil:
وَقَضَىٰ رَبُّكَ أَلَّا تَعْبُدُوا إِلَّا إِيَّاهُ وَبِالْوَالِدَيْنِ إِحْسَانًا ۚ إِمَّا يَبْلُغَنَّ عِندَكَ الْكِبَرَ أَحَدُهُمَا أَوْ كِلَاهُمَا فَلَا تَقُل لَّهُمَا أُفٍّ وَلَا تَنْهَرْهُمَا وَقُل لَّهُمَا قَوْلًا كَرِيمًا ﴿٢٣﴾ وَاخْفِضْ لَهُمَا جَنَاحَ الذُّلِّ مِنَ الرَّحْمَةِ وَقُل رَّبِّ ارْحَمْهُمَا كَمَا رَبَّيَانِي صَغِيرًا ﴿٢٤﴾
“Pán tvůj rozhodl, abyste nikoho kromě Něho neuctívali a abyste rodičům dobré prokazovali. A jestliže jeden či oba z nich u tebe zestárnou, neříkej jim ani “Fuj!” a neodbývej je stroze, nýbrž mluv s nimi slovem laskavým! Skloň k nim oběma z milosrdenství křídla pokory a řekni: “Pane můj, smiluj se nad nimi oběma, tak jako oni mě vychovali, když jsem byl malý!” (Isrá: 23-24)
Pro dobro rodinné harmonie, nechť žádný z vás nehledá záměnu za úlohu, kterou mu Vznešený přikázal plnit:
وَلَا تَتَمَنَّوْا مَا فَضَّلَ اللَّهُ بِهِ بَعْضَكُمْ عَلَىٰ بَعْضٍ ۚ
“Nechovejte touhu po tom, čím Bůh vyznamenal některé z vás před jinými!” (Nisá:32)
Třetím důvodem je špatná, příliš benevolentní výchova, lhostejná vůči zhoubným vlivům okolní zkažené společnosti, zhýralosti v masmediích a špatných kamarádů. Nedokáže dětem vštípit základní hodnoty. Vytváří z nich slabochy neschopné nést břímě vlastní odpovědnosti před Alláhem, společností i sebou samými. Vyrábí jen samé bezectné špinavce prosté studu, vzpurné, drzé a hubaté fracky, oponující jakémukoli rozumnému slovu a poklonkující pokrytcům a nepřátelům islámu, těm o nichž je řečeno:
إِنَّ الَّذِينَ يُحِبُّونَ أَن تَشِيعَ الْفَاحِشَةُ فِي الَّذِينَ آمَنُوا لَهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌ فِي الدُّنْيَا وَالْآخِرَةِ
“Těm, kdož si přejí, aby se rozšířila nestoudnost mezi věřícími, těm dostane se trestu bolestného na tomto i na onom světě” (Núr: 19)
Čtvrtým je nespravedlivé zacházení rodičů vůči svým dětem, které přímo odporuje tomu, k čemu nás vedl Posel Boží صلى الله عليه وسلم, jenž podle hadísu an-Nu’mána ibn Bešíra رضي الله عنهما řekl:
اعْدِلُوْا بَيْنَ أَوْلَادِكُمْ، اعْدِلُوا بَيْنَ أَوْلَادِكُمْ، اعْدِلُوا بَيْنَ أَوْلَادِكُمْ
“Buďte spravedliví ke svým dětem! Buďte spravedliví ke svým dětem! Buďte spravedliví ke svým dětem!”2
Kolikrát jen rodiče upřednostňují jednoho potomka nad jiným? Anebo třeba jedněm bezdůvodně zakazují něco, co jiným naopak povolují? Anebo pohlíží na stejný hřích spáchaný jedním potomkem shovívavě, zatímco druhého za tu stejnou věc přísně odsuzují?
A je jím i přehánění a závislost na soudobých komunikačních prostředcích, jako jsou internet a sociální sítě. Ty podle sociologů a psychologů významně narušují rodinné vztahy díky odtržení jedince od reálného života a od ostatních členů jeho rodiny. Obzvláště ničivý je jejich dopad na mladé, jejichž mysl je stále ještě tvárná.
Na každý problém existuje řešení či se je možno před nimi alespoň chránit. Uveďme tedy alespoň některá z řešení, jež nám nabízí Korán a Sunna. Tato řešení jsou obecně platná a neomylná, pochází od Všeznajícího a nikoli od chybujících lidí. Nejsou, na rozdíl od všemožných soudobých samozvaných expertů na výchovu zatížena omezujícím a svazujícím materializmem a nepodléhají diktátu právě panující liberální ideologie.
Prvním je založit rodinu na základech bohabojnosti.
Vznešený Alláh předkládá podobenství:
أَفَمَنْ أَسَّسَ بُنْيَانَهُ عَلَىٰ تَقْوَىٰ مِنَ اللَّهِ وَرِضْوَانٍ خَيْرٌ أَم مَّنْ أَسَّسَ بُنْيَانَهُ عَلَىٰ شَفَا جُرُفٍ هَارٍ فَانْهَارَ بِهِ فِي نَارِ جَهَنَّمَ ۗ وَاللَّهُ لَا يَهْدِي الْقَوْمَ الظَّالِمِينَ
“Je ten, jenž založil stavbu svou na bázni Boží a pro Jeho zalíbení, lepší než ten, kdo založil stavbu svou na okraji podemletého břehu a zřítí se s ní do ohně pekelného? Bůh věru nepovede cestou správnou lid nespravedlivý.” (Tewba: 109)
Druhým je výchovu nových generací započít ještě před jejich narozením a dbát na výběr toho, s kým uzavíráme manželství.
Posel Boží صلى اللع عليه وسلم nadarmo neradil vybrat si ženu nikoli podle krásy, nikoli podle majetku či postavení, ale podle síly její víry.3 V jiném podání radí opatrovníkům nastávajících nevěst neodmítat nápadníky, s jejichž vírou a morálkou jsou spokojeni a varoval je před opakem.4
Dalším je věnování péče, času a trpělivosti své rodině.
Vznešený Alláh praví:
الَّذِينَ آمَنُوا قُوا أَنفُسَكُمْ وَأَهْلِيكُمْ نَارًا وَقُودُهَا النَّاسُ وَالْحِجَارَةُ
“Vy, kteří věříte! Střezte sebe i rodiny své před ohněm, jehož palivem budou lidé a kamení.” (Tahrím: 6)
To vyžaduje najít si čas na druhého, vyslechnout si ho a řešit jeho problémy. Naší zodpovědností, je rodina především.
‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم učí, jak je každý pastýřem zodpovědným za to, co má na starost:
وَالرَّجُلُ رَاعٍ عَلَى أَهْلِ بَيْتِهِ وَهْوَ مَسْئُولٌ عَنْهُمْ، وَالْمَرْأَةُ رَاعِيَةٌ عَلَى بَيْتِ بَعْلِهَا وَوَلَدِهِ وَهْىَ مَسْئُولَةٌ عَنْهُمْ
“Muž je pastýřem nad svou rodinou, členy své domácnosti a je zodpovědný za ně. Žena je pastýřkou v domě svého manžela nad jeho dětmi a je zodpovědná za ně.”5
Posledním je urovnávat spory mezi už rozhádanými členy rodiny.
Vznešený Alláh praví:
وَإِنْ خِفْتُمْ شِقَاقَ بَيْنِهِمَا فَابْعَثُوا حَكَمًا مِّنْ أَهْلِهِ وَحَكَمًا مِّنْ أَهْلِهَا إِن يُرِيدَا إِصْلَاحًا يُوَفِّقِ اللَّهُ بَيْنَهُمَا ۗ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلِيمًا خَبِيرًا
“A obáváte-li se rozvratu mezi oběma, povolejte rozhodčího z jeho rodiny a rozhodčího z její rodiny. A přejí-li si oba manželé usmíření, Bůh mezi nimi zařídí shodu, neboť Bůh je vševědoucí a dobře zpraven.” (Nisá: 35)
(…)
Služebníci Boží!
Vznešený Alláh přikazuje:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا ادْخُلُوا فِي السِّلْمِ كَافَّةً وَلَا تَتَّبِعُوا خُطُوَاتِ الشَّيْطَانِ ۚ إِنَّهُ لَكُمْ عَدُوٌّ مُّبِينٌ
“Vy, kteří věříte, vejděte všichni v mír a nenásledujte kroky satanovy, vždyť on je pro vás nepřítelem zjevným!” (Bekara: 208)
Pamatujte si, že šejtán a jeho spojenci z džinů i lidí útočí na muslimskou rodinu a jejich cílem je vyvrácení islámu jako světonázoru a podnícení nepřátelství mezi muslimy.
Abú Músá al-Aš’arí رضي الله عنه vypráví slova Posla Božího صلى الله عليه وسلم:
إذا أصبح إبليسُ بثَّ جُنودَه فيقولُ: مَن أخْذَل اليومَ مسلِمًا أُلْبِسُه التّاجَ، قال: فيجيءُ هذا فيقولُ: لَم أزلْ بهِ حتّى طلَّق امرأتَه، فيقولُ: أوشَكَ أنْ يتزوجَ. ويجيءُ هذا فيقولُ: لَم أزَلْ بهِ حتّى عقَّ والدَيْه، فيقولُ: يُوشِكُ أن يَبرَّهُما. ويَجيءُ هذا فَيقولُ: لَم أزلْ بهِ حتّى أشرَكَ، فيُقولُ: أنتَ أنتَ. ويجيءُ هذا فيقولُ: لَم أزلْ بهِ حتّى قَتَلَ. فيقولُ: أنتَ أنتَ، ويُلْبِسُهُ التّاجَ.
“Když Iblís ráno vstane, rozešle svá vojska se slovy: “Kdo dnes zdeptá muslima, tomu nasadím korunu.” Pak pokračoval: “Vrátí se jeden a řekne: “Nenechal jsem ho, dokud se nerozvedl se svou ženou.” Iblís namítne: “Co když se zase ožení?” Vrátí se další a řekne: “Nenechal jsem ho, dokud nezačal odmlouvat svým rodičům.” “Možná, že se k nim začne chovat dobře,” namítne Iblís. Pak přijde třetí a řekne: “Nenechal jsem ho, dokud se nedopustil širku.” “Ty! Ty!” vykřikne Iblís nadšeně. A poslední řekne: “Nenechal jsem ho, dokud nezavraždil.” Iblís zvolá: “Ty! Ty!” a nasadí mu korunu.”6
Nenásledujte proto nic z toho, k čemu vás popouzejí Iblísovi nohsledi z řad džinů i lidí! Žijeme uprostřed zuřivé války proti islámským hodnotám a zejména proti odvěkému uspořádání rodiny podle toho, jak chce, jak stanovil a s čím je spokojen Pán Světů. Zbraněmi v této válce jsou podvratné myšlenky ukazující věci dobré a krásné hnusnými a ohavnými, povolující zakázané a překračující jakékoli tabu. Proti nám stojí sterilní totalita, která nestrpí jakoukoli opozici proti sobě a snaží se nás přesvědčit, že to, co chce ona, chceme i my a že to, co opravdu chceme, ve skutečnosti nechceme vůbec. Jejím cílem není nic menšího, než genocida této ummy v rovině její nejen duchovní, ba přímo i fyzické existence, bez jediného výstřelu a jediné kapky krve. Pokud jí podlehneme, nevštípíme našim ratolestem ty jediné správné hodnoty. Naše děti pak nezaloží islámské rodiny. Muslimové přijdou jak o sílu své víry, tak i o sílu svého počtu. Je to jednoduchá, prostá a krutá logika.
Alláh na toto odpovídá:
قُلْ إِنَّ هُدَى اللَّهِ هُوَ الْهُدَىٰ ۗ وَلَئِنِ اتَّبَعْتَ أَهْوَاءَهُم بَعْدَ الَّذِي جَاءَكَ مِنَ الْعِلْمِ ۙ مَا لَكَ مِنَ اللَّهِ مِن وَلِيٍّ وَلَا نَصِيرٍ
“Rci: “Vedení Boží je jediné správné vedení!” Budeš-li však následovat učení jejich scestná poté, co dostalo se ti vědění, nenalezneš pak proti Bohu ani ochránce, ani pomocníka žádného.” (Bekara: 120)
Prosíme Všemohoucího Alláha, aby chránil naše rodiny před zlem a nástrahami dnešní pomýlené doby, aby nám dal sílu a neochvějnost v následování a prosazování odvěkých a nezměnitelných hodnot, s nimiž budujeme rodiny takové, s nimiž je Alláh spokojen! Ámín!
- Uvádí Ibnu l-Kajjim al-Džewzíja v ad-Dáu we d-dewá´, str. 89.
- Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 3544; an-Nesáí v as-Sunenu l-kubrá, 2/132-133; a Ahmed v Musnedu, 4/285, 288 a 375. Jako hasan ho doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 1240.
- Hadísy o tom jsou muttefekun ‘alejhi, od Abú Hurejry رضي الله عنه zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5090; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1466.
- Hadís o tom vypáví Abú Hurejra رضي الله عنه, zaznamenali al-Hákim v al-Mustedreku, hadís č. 2732; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 1967; a další Al-Albání ho dokládá jako sahíh v Sahíhu Suneni Ibni Mádža, hadís č. 1614.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2554; a v podobné verzi i Muslim v Sahíhu, hadís č. 1829.
- Zaznamenali Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 6189; a al-Hákim v al-Mustedreku, hadís č. 8027; jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 2449.