بسم الله الرحمن الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
“Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الْإِنسَانُ إِنَّكَ كَادِحٌ إِلَىٰ رَبِّكَ كَدْحًا فَمُلَاقِيهِ
„Člověče, věru se usilovně snažíš o Pána svého a vskutku s Ním dojde k setkání!“ (Inšikák: 6)
Člověk se tedy každé době svého života i v každém ročním období snaží vykonat co nejvíce dobra k potěše svého Pána a prosí Ho, aby mu v tom pomohl. A Alláh je Ten, kdo určuje běh všeho, řídí změnu dne v noc a noci v den a také určuje střídání ročních dob.
Vznešený Alláh praví:
خَلَقَ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضَ بِالْحَقِّ ۖ يُكَوِّرُ اللَّيْلَ عَلَى النَّهَارِ وَيُكَوِّرُ النَّهَارَ عَلَى اللَّيْلِ ۖ وَسَخَّرَ الشَّمْسَ وَالْقَمَرَ ۖ كُلٌّ يَجْرِي لِأَجَلٍ مُّسَمًّى ۗ أَلَا هُوَ الْعَزِيزُ الْغَفَّارُ
„On stvořil nebesa a zemi jako skutečnost vážnou a On zavinuje noc dnem a den nocí; a podmanil si slunce a měsíc, takže obě tělesa ke lhůtě stanovené ubíhají. Což tedy není mocný, odpouštějící?“ (Zumer: 5)
Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
قَالَ اللَّهُ يَسُبُّ بَنُو آدَمَ الدَّهْرَ، وَأَنَا الدَّهْرُ، بِيَدِي اللَّيْلُ وَالنَّهَارُ.
„Vznešený Alláh praví: „Syn Adamův nadává na čas, avšak čas jsem Já! To v Mé Ruce je noc a den!“1
Říkalo se, že zima je jarem věřícího. Když nastala zima, ‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه říkával: „Přivítejme zimu! V ní sestupuje požehnání, noci se prodlužují pro noční modlitby a dny se zkracují pro snadnější půst!“2
‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما vypráví o podivuhodném snovém vnuknutí Božího Posla صلى الله عليه وسلم – a snová vnuknutí proroků jsou pravdivá:
أَتَانِي رَبِّي فِي أَحْسَنِ صُورَةٍ فَقَالَ يَا مُحَمَّدُ قُلْتُ لَبَّيْكَ رَبِّي وَسَعْدَيْكَ قَالَ فِيمَ يَخْتَصِمُ الْمَلأُ الأَعْلَى قُلْتُ رَبِّي لاَ أَدْرِي فَوَضَعَ يَدَهُ بَيْنَ كَتِفَىَّ فَوَجَدْتُ بَرْدَهَا بَيْنَ ثَدْيَىَّ فَعَلِمْتُ مَا بَيْنَ الْمَشْرِقِ وَالْمَغْرِبِ قَالَ يَا مُحَمَّدُ . فَقُلْتُ لَبَّيْكَ رَبِّ وَسَعْدَيْكَ قَالَ فِيمَ يَخْتَصِمُ الْمَلأُ الأَعْلَى قُلْتُ فِي الدَّرَجَاتِ وَالْكَفَّارَاتِ وَفِي نَقْلِ الأَقْدَامِ إِلَى الْجَمَاعَاتِ وَإِسْبَاغِ الْوُضُوءِ فِي الْمَكْرُوهَاتِ وَانْتِظَارِ الصَّلاَةِ بَعْدَ الصَّلاَةِ وَمَنْ يُحَافِظْ عَلَيْهِنَّ عَاشَ بِخَيْرٍ وَمَاتَ بِخَيْرٍ وَكَانَ مِنْ ذُنُوبِهِ كَيَوْمَ وَلَدَتْهُ أُمُّهُ
„Přišel ke mně můj Pán v nejlepší podobě (tj. jiné než jeho pravé, což chápeme doslovně, aniž se ptáme jak, ani to nepokřivujeme, nepopíráme a nepřirovnáváme k ničemu) a řekl: „Muhammede!“ „Zde jsem, ó Pane můj, k Tvým službám,“ odpověděl jsem. Řekl: „O čem se rozmlouvají andělé na nejvyšším shromáždění?“ „Netuším, Pane můj,“ odpověděl jsem. Položil tedy svou ruku mezi má ramena, až jsem pocítil její chlad mezi svými prsy. Najednou jsem věděl vše mezi východem i západem. Potom řekl: „Muhammede!“ „Zde jsem, ó Pane můj, k Tvým službám!“ Řekl: „O čem rozmlouvají na nejvyšším shromáždění?“ Odpověděl jsem: „O činech, které zvedají stupně a mažou hříchy. O zaznamenaných krocích na společné modlitby, o dokonalém provedení očisty i přes obtíže, o vyčkávání modlitby za modlitbou a o tom, že kdo na ně dbá, bude dobře žít i dobře zemře a bude zbaven hříchů jako v den, kdy ho jeho matka porodila.“3
A modlitba, zejména ta noční nepovinná, je také charakteristikou bohabojných, jež Alláh popsal takto:
تَتَجَافَىٰ جُنُوبُهُمْ عَنِ الْمَضَاجِعِ يَدْعُونَ رَبَّهُمْ خَوْفًا وَطَمَعًا وَمِمَّا رَزَقْنَاهُمْ يُنفِقُونَ ﴿١٦﴾ فَلَا تَعْلَمُ نَفْسٌ مَّا أُخْفِيَ لَهُم مِّن قُرَّةِ أَعْيُنٍ جَزَاءً بِمَا كَانُوا يَعْمَلُونَ
„Boky jejich se lůžkům vyhýbají, neboť oni Pána svého z bázně i z touhy vzývají, a z toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají. Žádná duše neví, co z radostí skryto je pro ně odměnou za skutky jejich.“ (Sedžda: 16-17)
Služebníci Boží!
Zima je tu proto, abychom získali svůj podíl z nočních modliteb a ještě se stihli dobře vyspat. Abychom zažili vyčkávání jedné modlitby za druhou v mešitě, prosili o odpuštění, vzpomínali Alláha a vzývali Ho, aniž bychom přišli o čas nutný pro práci či studium.
Roční doby se mění, aby nám připomenuly pomíjivost tohoto světa a to, že na něm nikdy není nic podle našich představ. Naopak na onom světě se všem obyvatelům Ráje dostane užívání v podobě takového počasí, které jim vyhovuje nejvíce.
Vznešený Alláh praví:
مُّتَّكِئِينَ فِيهَا عَلَى الْأَرَائِكِ ۖ لَا يَرَوْنَ فِيهَا شَمْسًا وَلَا زَمْهَرِيرًا
„tam na poduškách odpočívat budou a nespatří tam ani slunce žár, ani mráz spalující“ (Insán: 13)
Prosíme Alláha o sílu využít požehnání této zimy i každé roční doby. Ó Bože, učiň nás obyvately Ráje, kde není ani úmorného vedra, ani třeskutého mrazu! Ámín!
- Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6181; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2246.
- Zaznamenal Ibn Redžeb v Latáifu l-me’árif, str. 327.
- Zaznamenali v lehce odlišných verzích at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3234 jako hasan gharíb a toto je jeho znění; Ahmed v Musnedu, hadís č. 3484; al-Bezzár v Musnedu, hadís č. 4727; a Abú Ja’lá v Musnedu, hadís č. 2698. Jako sahíh li-ghajrihi ho doložili Ibn Tejmíja v Bejánu telbísi l-džehmíja, 6/205; a al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 451.