OTÁZKA: Mohli byste objasnit, co podle islámu zahrnuje a znamená pojem sekta, frakce a hnutí?
ODPOVĚĎ:
Definice pojmu islámská sekta, frakce a hnutí je častokrát odlišné v pojetí orientalistiky, resp. islamologie a islámské nauky samé.
OTÁZKA: Mohli byste objasnit, co podle islámu zahrnuje a znamená pojem sekta, frakce a hnutí?
ODPOVĚĎ:
Definice pojmu islámská sekta, frakce a hnutí je častokrát odlišné v pojetí orientalistiky, resp. islamologie a islámské nauky samé.
Islamologové za sektu považují většinou to, co sami muslimové mnohdy už zcela nenazývají islámem, neboť, ač taková sekta z islámu vzešla, již islámská není. Pojem frakce má spíše politický náboj a hnutí je spíše spojováno s moderní dobou, s hnutími islámské mobrody od 1. poloviny 20. století.
V islámské věrouce tak ostré dělení není. Pojmu frakce se přikládá jistý politický náboj, pojem hnutí také označuje moderní směry, ale obojí někdy může nabrat tendence sekty. Ostatně tendence politických sporů přerůstajících do sporů věroučných je z historie muslimské ummy známa a je důsledkem přímé návaznosti politického života na náboženství.
Islámské věrouce je vlastní arabský pojem firka (pl. firak), snad nejlépe přeložitelný jako "odnož." Jsou to skupiny, oddělující se od společného základu, kmene muslimské ummy, cestou aplikace inovací v obřadu, nebo, což je důležitější, i ve věrouce. Taková tendence může vést až k opuštěni islámu.
Muslimové v nejširším smyslu slova, nejbližším západnímu chápání slova muslim se označují v muslimských věroučných textech jako "ahl kibla," tj. "lid stejného modlitebního směru (tedy na Ka’bu v Mekce)." Mezi nimi platí všeobecné dodržení víry v absolutní jedinečnost a jedinost Boha a v poselství Proroka Muhammeda, mír a požehnání s ním, jakožto posledního proroka. Uznávají všechny základní články víry, na kterých byl vždy konsenzus a i oni jsou v tom zajedno.
Ty sekty, které v tomto odporují jsou vnímáni již jako nemuslimové. sem patří např. ahmedíja, baháí, cháridžovci a extremisté z řad súfistů a ší’itů.
Další úrovní je lid Sunny a společenství (arab. ahl sunna we l-džema’a), jejichž věrouka je shodná s věroukou Proroka, mír s ním, jeho druhů a prvních generací muslimů. Ti, kteří odporují jejich vidění, jsou sektami v rámci islámu, inovátorskými frakcemi, zbloudilými z přímé cesty, jsou firak, ale ještě je nelze označit za nevěřící. Takový je případ ostatních súfistů a ší’itů a dalších.
O úroveň výše jsou ti, kteří přijímají věrouku ahl sunna we l-džema’a, ale nepřijímají jejich metodiku. Ani ty ještě nelzue označovat za ahl sunna we l-džema’a. Sem patří zejména směry disputativní teologie máturídíjja a aš’aríjja.
Pro shrnutí uvádíme, že v posouzení nějaké "odnože" není v islámské věrouce důležité ani tak historické pozadí a okolnosti, ale spíše čistě idea, resp. ideje, které dotyční hlásají.
Nechť nás Alláh vede přímou cestou.