بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Alláh Vznešený pravil:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا
“Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)
Milí bratři!
Před narozením Posla Božího Muhammeda صلى الله عليه وسلم vládl světu chaos, barbarství a temnota nevědomosti jak ve věcech víry, tak i ve věcech morálky a správy věcí veřejných. Lidstvo zoufale potřebovalo obnovu a reformu jak po stránce materiální, tak i duševní a spirituální. Narozením tohoto největšího ze synů Adamových se vše změnilo a proto se den jeho narození stal milníkem nejen pro muslimy, ale i pro celé lidstvo. Stalo se tak na základě pramenných textů a konsenzu všech učenců jednoho pondělka v roce slona. Podle většiny učenců byl tehdy měsíc Rabí’u l-awwel a podle nejznámnějšího z vícero názorů se tak stalo 12. dne tohoto měsíce.1 Tehdy zazářilo světlo pravdy a naděje a oslnilo celý svět, aby bylo uskutečněno to, v co všichni doufali.
Povšimněte si, že na rozdíl od data smrti není přesné datum Prorokova صلى الله عليه وسلم narození známo. Odkud potom berou svou jistotu ti, kteří oslavují jeho narozeniny jako další, nikým nevyhlášený svátek? A není jiné cesty k Alláhu, nežli té, kterou on určil. A on nenechal žádné dobro, aby ho nevysvětlil a neukázal na něj. Pokud by bylo na oslavě jeho narozenin cokoli dobrého, jistě by se o tom nezapomněl zmínit a jistě by to dochovali i ti, kteří si zapamatovali každý jeho úsměv ba i počet šedivých vousů v jeho plnovousu.
Muslimové dodnes nalézají v životním příběhu Posla Božího صلى الله عليه وسلم mnoho ponaučení.
Prvním je, že reforma společnosti začíná reformou toho, v co tato společnost věří. Počátkem a základem mise Posla Božího صلى الله عليه وسلم byla výzva k Jedinosti a Jedinečnosti Boží – k tewhídu. Narozením Posla Božího صلى الله عليه وسلم bylo zneplatněno následování bezduchých a intelektuálně neplodných tradic bezúčelně předávaných z otce na syna. Posel Boží صلى الله عليه وسلم osvobodil rozumy lidstva od pověr a nesmyslných přesvědčení.
Vznešený Alláh říká:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ ضُرِبَ مَثَلٌ فَاسْتَمِعُوا لَهُ ۚ إِنَّ الَّذِينَ تَدْعُونَ مِن دُونِ اللَّهِ لَن يَخْلُقُوا ذُبَابًا وَلَوِ اجْتَمَعُوا لَهُ ۖ وَإِن يَسْلُبْهُمُ الذُّبَابُ شَيْئًا لَّا يَسْتَنقِذُوهُ مِنْهُ ۚ ضَعُفَ الطَّالِبُ وَالْمَطْلُوبُ
“Lidé, je vám uváděno podobenství, vyslyšte je! Ti, které vzýváte místo Boha, nejsou schopni stvořit ani mouchu, i kdyby se k tomu všichni spojili! A kdyby jim moucha něco vzala, nebyli by schopni si to vzít nazpět od ní. Jak slabí jsou oba: žádající i žádaný!” (Hadždž: 73)
Vznešený Alláh taktéž praví:
مَا اتَّخَذَ اللَّهُ مِن وَلَدٍ وَمَا كَانَ مَعَهُ مِنْ إِلَٰهٍ ۚ إِذًا لَّذَهَبَ كُلُّ إِلَٰهٍ بِمَا خَلَقَ وَلَعَلَا بَعْضُهُمْ عَلَىٰ بَعْضٍ
“Bůh nevzal si žádné dítě a není vedle Něho božstva jiného, jinak by každé božstvo odneslo to, co stvořilo, a některé z nich by se nad druhé povýšilo.” (Mu´minún: 91)
Rabí’a ibn ‘Ámir jednomu z perských vojevůdců řekl: “Alláh nás posílá, abychom toho, kdo chce, vyvedli z otročení stvořeným ke službě Stvořiteli všech, z tísně tohoto světa k jeho šíři a z tyranie lidských světonázorů ke spravedlnosti islámu!“2
Posel Boží صلى الله عليه وسلم ztělesňoval morální vzor těch nejvytříbenějších mravů – pravdymilovnosti, poctivosti, spolehlivosti, důvěryhodosti, cudnosti, uctivosti vůči rodičům, utužování vztahů v rodině. Zároveň byl bojovníkem proti morálním nešvarům jako je lež, marnotratnost, hrubost, závist a drzost vůči rodičům.
Vznešený Alláh ho proto za jeho mravy chválí:
وَإِنَّكَ لَعَلَىٰ خُلُقٍ عَظِيمٍ
“Vždyť vskutku povaha tvá je vznešená.” (Kalem: 4)
Posel Boží صلى الله عليه وسلم s sebou přinesl i duch tolerance a soužití mezi lidmi různého přesvědčení a světonázoru. Muslimové mají následovat tuto snášenlivost jak mezi sebou navzájem, bez ohledu na vzájemné neshody v interpretaci víry, tak i směrem navenek, k lidem, kteří muslimy nejsou.
Zjevení, které přinesl, zapovědělo útočení a zabíjení jinak smýšlejících:
لَّا يَنْهَاكُمُ اللَّهُ عَنِ الَّذِينَ لَمْ يُقَاتِلُوكُمْ فِي الدِّينِ وَلَمْ يُخْرِجُوكُم مِّن دِيَارِكُمْ أَن تَبَرُّوهُمْ وَتُقْسِطُوا إِلَيْهِمْ ۚ إِنَّ اللَّهَ يُحِبُّ الْمُقْسِطِينَ
“Bůh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje nezaujaté.” (Mumtehana: 8)
Posel Boží صلى الله عليه وسلم před koncem svého života, během pouti na rozloučenou, ve slavném kázání vyhlásil nedotknutelnost života, majetku a cti všech lidí bez rozdílu na jejich národnost či rasu.
Zákonodárství, jímž se Posel Boží صلى الله عليه وسلم řídil, chrání jako nejvyšší priority nejen víru, ale i lidský život, nezkalený rozum, individuální majetek, rodovou linii a osobní čest a důstojnost. Kvůli tomu pod hrozbou přísných a jednou pro vždy stanovených sankcí zakazuje konzumaci alkoholu, drog a jiných opojných látek, smilstvo a další nejtěžší zločiny útočící na tyto nejvyšší hodnoty.
Aby chránil hodnotu lidského života, Posel Boží صلى الله عليه وسلم zvěstoval lidstvu zákaz bezprávného zabíjení:
مَن قَتَلَ نَفْسًا بِغَيْرِ نَفْسٍ أَوْ فَسَادٍ فِي الْأَرْضِ فَكَأَنَّمَا قَتَلَ النَّاسَ جَمِيعًا
“Ten, jenž zabije jednoho člověka – nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, že šířil pohoršení na zemi, jako by zabil lidstvo veškeré.” (Máida: 32)
Tato ochrana se týká nejen dospělých, ale také dětí a dokonce i nenarozených, protože Alláh nařizuje:
وَلَا تَقْتُلُوا أَوْلَادَكُمْ خَشْيَةَ إِمْلَاقٍ ۖ نَّحْنُ نَرْزُقُهُمْ وَإِيَّاكُمْ ۚ إِنَّ قَتْلَهُمْ كَانَ خِطْئًا كَبِيرًا
“Nezabíjejte děti své z obavy před zchudnutím, vždyť My jim i vám obživu uštědříme. A jejich zabíjení je hříchem velkým.” (Isrá´: 31)
Příkaz lidskosti není omezen ani pohlavím, protože Posel Boží صلى الله عليه وسلم podle Abú Hurejry رضي الله عنه v delším hadísu odkázal také:
وَاسْتَوْصُوا بِالنِّسَاءِ خَيْرًا
“Odkazuji vám co nejlépe pečovat o ženy!“3
Příchod Posla Božího صلى الله عليه وسلم byl také renesancí milosrdenství a dobroty v nejširším smyslu slova, která zahrnula nejen muslimy a dokonce nejen lidi, ale dosáhla také ke zvířatům a ostatním stvořením. Zákonodárství islámu zakazovalo brát si ptáky a zvířata za živé terče, zakázalo bít zvířata do tváře a přikázalo porážet je humánním způsobem.
V hadísu od ‘Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهما Posel Boží صلى الله عليه وسلم vypráví:
دَخَلَتِ امْرَأَةٌ النَّارَ فِي هِرَّةٍ رَبَطَتْهَا، فَلَمْ تُطْعِمْهَا، وَلَمْ تَدَعْهَا تَأْكُلُ مِنْ خِشَاشِ الأَرْضِ
“Jistá žena vstoupila do Ohně kvůli kočce, kterou přivázala. Ani ji nekrmila, ani ji nepustila, aby se volně sytila pozemskou havětí.“4
Tím v sobě Posel Boží صلى الله عليه وسلم naplňuje Boží slova:
وَمَا أَرْسَلْنَاكَ إِلَّا رَحْمَةً لِّلْعَالَمِينَ
“A neposlali jsme tě leč jako milost pro všechny světy.” (Mu´minún: 108)
(…)
Posel Boží صلى الله عليه وسلم coby průkopník lidskosti učinil všechny z výše uvedených imperativů nedělitelnými součástmi náboženství a tím je přímo svázal s vírou, kterou očistil od nánosů modloslužebnictví, s hodnotami, které reformoval a s Božím Zákonem, který nejen zvěstoval, ale i zavedl do praxe.
Abú Hurejra رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
الإِيمَانُ بِضْعٌ وَسَبْعُونَ أَوْ بِضْعٌ وَسِتُّونَ شُعْبَةً فَأَفْضَلُهَا قَوْلُ لاَ إِلَهَ إِلاَّ اللَّهُ وَأَدْنَاهَا إِمَاطَةُ الأَذَى عَنِ الطَّرِيقِ
“Víra se skládá ze sedmdesáti a několika či šedesáti a několika větví. Nejhodnotnější z nich je říci, že nic krom Alláha nemá nárok být uctíváno a nejdrobnější z nich je odstranit z cesty zavazející překážku.“5
Tím Posel Boží صلى الله عليه وسلم upevnil vládu spravedlnosti, zákonnosti a práv a svobod člověka. Než se k témuž dopracoval Západ, uplynulo více než třináct staletí a některá nejsou mnohdy samozřejmostí ani dnes.
Nejenže se Posel Boží صلى الله عليه وسلم zasadil o vše výše uvedené, ale toto celé přivedl do rovnováhy komplexního zákonného systému, které mu zjevil Stvořitel. Žádná zásada není přemrštěna tak, aby zasahovala do druhé a vše funguje jako dokonale seřízený celek. Dokonce ani věci duchovní nepřevažují na úkor záležitostí tohoto světa, shodně koránskému imperativu:
وَابْتَغِ فِيمَا آتَاكَ اللَّهُ الدَّارَ الْآخِرَةَ ۖ وَلَا تَنسَ نَصِيبَكَ مِنَ الدُّنْيَا ۖ وَأَحْسِن كَمَا أَحْسَنَ اللَّهُ إِلَيْكَ ۖ وَلَا تَبْغِ الْفَسَادَ فِي الْأَرْضِ ۖ إِنَّ اللَّهَ لَا يُحِبُّ الْمُفْسِدِينَ
“Spíše usiluj pomocí toho, co ti Bůh daroval, o dosažení příbytku posledního! Nezapomínej na úděl svůj v životě pozemském a čiň dobré tak, jak Bůh učinil dobré tobě! A neusiluj o pohoršení na zemi, vždyť Bůh nemá rád ty, kdož pohoršení šíří!” (Kasas: 77)
Vezmou si z Posla Božího صلى الله عليه وسلم příklad všichni pochybovači, tyrani, velmoci a všichni, kdo dnes výše uvedené zásady porušují či je relativizují a vysmívají se jim?
Ať Alláh žehná a dopřeje míru člověku, který celému lidstvu ukázal, jak nejlépe být člověkem!
Prosíme Alláha o poznání a správné pochopení odkazu nejlepšího z lidí! Ó Bože, učiň nás jeho skutečnými následovníky a bojovníky za jeho věc! Ámín!
- Tak uvádí Ibn Kesír v as-Síratu n-nebewíja, 1/199.
- Zaznamenal Ibn Kesír v al-Bidájetu we n-nihája, 7/39.
- Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadísy č. 5185 a 5186; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1468.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3318.
- V této verzi ho uvádí Muslim v Sahíhu, hadís č. 35.