Selef o upřímnosti a pokrytectví

Logo XXL

Fudajl ibn ‘Ijád pravil „Věřící pěstuje datlovník, ale obává se, že vyroste trní. Avšak pokrytec pěstuje trní a očekává úrodu datlí!

Fudajl ibn ‘Ijád pravil „Věřící pěstuje datlovník, ale obává se, že vyroste trní. Avšak pokrytec pěstuje trní a očekává úrodu datlí!

 
Ibráhím at-Tejmí pravil: „Skutečně upřímný Boží služebník je ten, kdo před jinými skrývá své dobré skutky tak, jako skrývá ty špatné.
 
Omarovi ibn ‘Abdul‘azízovi kdosi poradi: „Omare, vyvaruj se toho, abys byl na veřejnosti Božím spojencem a ve skrytu Božím nepřítelem. Pokud něčí přirozenost na veřejnosti nesouhlasí s jeho podstatou v soukromí, pak je dotyčný pokrytcem. A pokrytci zaujmou nejnižší místo Pekla.
 
‘Alí říkával: „Znameními zbožných jsou pobledlé tváře, uslzené oči, rty skřivené hladem, pláč a bdělost při noční modlitbě.
 
Kdosi ze selef komusi poradil: „Střež se pokrytecké bázně!“ Na otázku, co je pokrytecká bázeň, se mu dostalo odpovědi: „Když tvé tělo jeví známky bázně, leč tvé srdce se neobává.
 
Ka‘b al-Ahbár pravil: „Raději bych kvůli bázni před Alláhem uronil jednu jedinou slzu, nežli utratil celou horu zlata, leč mé srdce by bylo nevděčné.
 
Fudajl ibn ‘Ijád pravil: „Pokud Iblís nepřemůže syna Ádamova jednou z těchto tří věcí, řekne si, že od něj nebude nic dalšího žádat – tím, že si začne být jist sám sebou, nebo tím, že začne své skutky považovat za hojné, anebo tím, že zapomene na své hříchy.