Šest nejlepších knih o Palestině v českém jazyce

V situaci agresivně jednostranného proizraelského narativu českých médií, politiků a influencerů, je pro Čecha obtížné dopídit se objektivního, palestinského či nestranného náhledu na současnou krizi v Gaze a celé Palestině. Výhodu mají ti, kteří ovládají některý světový jazyk, zejména angličtinu (či ideálně přímo arabštinu a ivrit), a mohou se tak dostat i k jinému než proizraelskému narativu.

Ani Češi neovládající světové jazyky však nejsou úplně bez informací. Na internetu existuje několik českých medií a osob sdílejících informace o současné krizi a nabízejících na ni ne-mainstreamový pohled.

Český čtenář má pak k pochopení dosavadních dějin konfliktu k dispozici dokonce několik kvalitních publikací, které za posledních 30 let u nás vyšly, ať už jako díla českých autorů či překlady zahraničních děl. Níže doporučujeme šest takových publikací. Uvádíme je spolu s jejich krátkým představením a uvedením jejich obecné dostupnosti.

Ilan Pappé patří k volnému uskupení izraelských “nových historiků”, kteří zpochybňují oficiální narativ Izraele ohledně jeho moderních dějin. V této knize představuje a vyvrací deset velkých mýtů ohledně sionistického hnutí přelomu 19. a 20. století a Izraele coby státu. Šest z nich se týká minulostí, tři současnosti (zvláštní pozornost si zaslouží mýty o dohodách z Osla a o Gaze) a jeden budoucnosti, totiž řešení konfliktu. Ač je kniha nabitá informacemi s patřičnými zdroji, je psána plynulým výpravným způsobem, který čtenáři usnadní vstřebání informací o tomto konfliktu. Vydání je doplněno i pomocnými mapami a shrnutím chronologie konfliktu.

Dostupnost: knihkupectví, knihovna

Izraelský historik Šlomo Sand, profesor historie na Telavivské univerzitě, ve své objevné práci dokládá, že židovský národ v etnickém smyslu neexistuje. Na základě fundovaného výzkumu vyvrací úhelný kámen sionismu, totiž že dnešní Židé, ať už žijí v Izraeli nebo kdekoli jinde, jsou přímými potomky jednoho národa, jehož původní vlastí je území starověké Palestiny a který byl v 1. a 2. století našeho letopočtu ze své domoviny Římany vyhnán, aby se do „zaslíbené země“ po téměř dvoutisíciletém bloudění světem opět navrátil. Autor dokládá, že jako každý monoteismus i judaismus byl až do 4. století našeho letopočtu misijním náboženstvím, které se čile šířilo a získávalo nové stoupence, a to nejen v bezprostředním okolí Palestiny.¹

Dostupnost: knihkupectví, knihovna

Kniha je souborem esejů vzniklých v širším časovém rozpětí a mapujících období od konce britské mandátní správy v Palestině po operaci Lité olovo, vedené izraelskou armádou v Gaze v roce 2008. Svým kritickým přístupem k izraelsko-palestinskému konfliktu se kniha řadí k předním dílům takzvaných nových izraelských historiků. Jak název knihy napovídá, vybízí k revizi přístupu k vleklému a krvavému blízkovýchodnímu konfliktu a nabízí čtenářům (nejen) analýzu zásadních milníků dějin Izraele a Palestiny, ale i pohled do zákulisí klíčových politických jednání.²

Dostupnost: knihkupectví, knihovna

Autor vyučoval islámská studia na Near East School of Theology v libanonském Bejrútu. Na Blízkém Východě různě působil od roku 1968. Tuto knihu o Palestině rozděluje na tři části. V první zkoumá historii Svaté země od doby Abrahamovy až po dohody z Osla, s důrazem na původ konfliktu mezi Židy a Araby. V části druhé zkoumá zmínky ve Starém i Novém Zákoně související se Svatou zemí.

V poslední části pak zhodnocuje na základě předchozích částí současnou situaci a na závěr nabízí odpověď na otázku v názvu knihy. Čtenář ocení hojné citace primárních pramenů s příslušnými odkazy, ať už to jsou výroky aktérů konfliktu v Palestině, prohlášení a smlouvy nebo Bible.

Dostupnost: antikvariát, knihovna

Přední český orientalista Miloš Mendel se ocitl v době vydání této knihy v unikátní situaci. S pádem socialismu u nás padl i jednostranný propalestinský mainstreamový pohled na konflikt, aby byl ihned nahrazen novým mainstreamem, jednostranně proizraelským. V knize tudíž reaguje na oba pohledy, byť sám přiznává, že se nesnaží být objektivní. V úvodní kratší části představuje historii sionistického hnutí a jejo proudů, židovské přítomnosti v Palestině i jejího sionistického osídlování, stejně tak jako reakcí Arabů na ně.

Další, hlavní část knihy, nechám popsat autorem samotným: “Záměrně omezuje vlastní interpretaci konfliktu na minimum. Nechává raději hovořit rabíny, partyzány, politické vůdce, intelektuály a „teroristy“ z obou stran barikády. Nechť čtenář sám posoudí, která strana má právo tvrdit, že je bez viny. At´ sám zváží, kdo má na Palestinu morální a právní nárok a zda vůbec mají Židé a Palestinci před sebou jiné řešení než naučit se žít vedle sebe.”

Právě ve velkem množství přejatých i autorských rozhovorů s plejádou představitelů izraelské i palestinské strany tkví největší hodnota této knihy.

Dostupnost: antikvariát, knihovna

Rodiče profesora Finkelsteina jako jediní ze svých rodin přežili holocaust. To však nevylučuje profesorovu kritiku sionismu a Izraele a obhajobu Palestinců. Ve své přelomové krátké studii pojednává o tom, kdy a proč začal Západ podporovat Izrael, jak byla a je památka holocaustu změněna a (zne)užita pro podporu politiky Izraele, a jak ji rovněž zneužily vlivné židovské elity pro své obohacení na úkor skutečných přeživších holocaustu. To vše dokládá na postojích USA a amerických židovských organizací vůči Izraeli, na vyvíjejícím se narativu o holocaustu a na konkrétních případech tahanic o reparace za skutečné či domnělé křivdy na Židech.

Dostupnost: antikvariát, knihovna

Sestavil: Adam Šlerka