Vazba mezi láskou vůči Božímu Proroku صلى الله عليه و سلم a jeho následováním

Logo XXL

Všechna chvála náleží Alláhu, požehnání a mír Božímu Poslu a všem, kteří ho následují až do Dne zmrtvýchvstání.

Všechna chvála náleží Alláhu, požehnání a mír Božímu Poslu a všem, kteří ho následují až do Dne zmrtvýchvstání.

 
Vznešený Alláh si vyvolil Muhammeda صلى الله عليه و سلم jako Svého posledního Proroka a Posla. Zjevil mu Knihu a Moudrost, přikázal mu následovat to, co mu bylo zjeveno a to, co k němu od Alláha přišlo zvěstovat zbytku lidstva. Prorok صلى الله عليه و سلم tuto povinnost splnil a závazku, který mu Alláh svěřil, dostál. Sám Vznešený Alláh potvrdil jeho upřímnost, čistotu od hříchu a dodržování toho, co mu bylo nařízeno, dosvědčil, že to, s čím přichází, je správným vedením a že je průvodcem po správné cestě každému, kdo se ho rozhodne následovat:
 
وَكَذَٰلِكَ أَوْحَيْنَا إِلَيْكَ رُوحًا مِّنْ أَمْرِنَا ۚ مَا كُنتَ تَدْرِي مَا الْكِتَابُ وَلَا الْإِيمَانُ وَلَٰكِن جَعَلْنَاهُ نُورًا نَّهْدِي بِهِ مَن نَّشَاءُ مِنْ عِبَادِنَا ۚ وَإِنَّكَ لَتَهْدِي إِلَىٰ صِرَاطٍ مُّسْتَقِيمٍ صِرَاطِ اللَّهِ الَّذِي لَهُ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَمَا فِي الْأَرْضِ ۗ أَلَا إِلَى اللَّهِ تَصِيرُ الْأُمُورُ
A takto jsme ti vnukli ducha ze zjevení Svého; předtím jsi neznal, co je to Písmo a co je to víra, avšak učinili jsme to světlem, jímž vedeme, koho chceme ze služebníků Svých. A ty věru také vedeš lidi po stezce přímé, po stezce Boha, jemuž náleží vše, co na nebesích je i na zemi. Což k Bohu se nevracejí věci všechny? (Šúrá: 52-53)
 
Toto je vznešené postavení Božího Poslaصلى الله عليه و سلم. Je doručitelem Náboženství i Zjevení, je s dovolením a svolením svého Ochránce tím, který přikazuje a vede správnou cestou. Kdo v něho věří, ten věří i v Alláha, kdo je mu poslušný, ten je poslušný i Alláhu a kdo od něj vedení přijímá, ten ho přijímá i od Alláha.
Každý muslim, který miluje Božího Poslaصلى الله عليه و سلم je povinen učit se jeho Sunně a následovat jeho vedení, čím se zařadí mezi jeho opravdové následovníky.
 
Věz, že míra lásky k Božímu Posluصلى الله عليه و سلم se pozná mírou následování jeho Sunny. Vidíme dnes lidi pobouřené nenávistí a výsměchem nevěřících vůči Božímu Posluصلى الله عليه و سلم, avšak titíž lidé, holedbající se svou láskou vůči nejlepšímu ze všech stvoření, sami sebe usvědčují z neznalosti a malověrnosti, neboť právě oni se častokrát od Prorokovy cesty vzdálili nejdál.
 
Lidé přirozeně milují ty, kteří jim přináší užitek a brání jim před tím, co jim škodí, kteří je vedou z temnot ignorance a nevědomosti ke světlu poznání a správného vedení. A nikdo nebyl větším učitelem dobra a zachráncem lidstva před zlem, než Boží miláček a vyvolený, Prorok Muhammedصلى الله عليه و سلم.
 
Láska vůči Alláhu není úplná bez lásky k Božímu Poslu, která znamená také jeho následování. Míra lásky k Prorokuصلى الله عليه و سلم se odráží měrou jeho následování. Kdo Prorokaصلى الله عليه و سلم následuje, toho láska vůči němu je upřímná. Kdo Prorokaصلى الله عليه و سلم nenásleduje, toho slova o lásce vůči němu jsou jen prázdnou floskulí bez obsahu a významu. Kdokoli se od cesty Proroka صلى الله عليه و سلم odchyluje, toho láska vůči němu není úplná a svou hloubkou neodpovídá tomu, co si Posel Božíصلى الله عليه و سلم zaslouží.
 
Alláh Vznešený pravil:
 
لَقَدْ مَنَّ اللَّهُ عَلَى الْمُؤْمِنِينَ إِذْ بَعَثَ فِيهِمْ رَسُولًا مِّنْ أَنفُسِهِمْ يَتْلُو عَلَيْهِمْ آيَاتِهِ وَيُزَكِّيهِمْ وَيُعَلِّمُهُمُ الْكِتَابَ وَالْحِكْمَةَ وَإِن كَانُوا مِن قَبْلُ لَفِي ضَلَالٍ مُّبِينٍ
Věru Bůh již prokázal přízeň věřícím, když k nim vyslal posla z řad jejich, jenž sděluje jim znamení Jeho, očišťuje je a učí je Písmu a moudrosti, zatímco předtím byli v bludu zjevném. (Áli ‘Imrán:164)
 
لَقَدْ جَاءَكُمْ رَسُولٌ مِّنْ أَنفُسِكُمْ عَزِيزٌ عَلَيْهِ مَا عَنِتُّمْ حَرِيصٌ عَلَيْكُم بِالْمُؤْمِنِينَ رَءُوفٌ رَّحِيمٌ
A nyní přišel k vám již posel z vašich řad vzešlý a tíží jej, že špatného se dopouštíte, neboť mu záleží na vašem dobru. A vůči věřícím je shovívavý, slitovný.(Tewba:128)
 
هُوَ الَّذِي بَعَثَ فِي الْأُمِّيِّينَ رَسُولًا مِّنْهُمْ يَتْلُو عَلَيْهِمْ آيَاتِهِ وَيُزَكِّيهِمْ وَيُعَلِّمُهُمُ الْكِتَابَ وَالْحِكْمَةَ وَإِن كَانُوا مِن قَبْلُ لَفِي ضَلَالٍ مُّبِينٍ
On je ten, jenž poslal mezi národy nevědomé posla z řad jejich, aby jim přednášel znamení Jeho, očistil je a Písmu a moudrosti je naučil, zatímco dříve žily v bludu zjevném. (Džumu’a:2)
 
يَا أَيُّهَا النَّبِيُّ إِنَّا أَرْسَلْنَاكَ شَاهِدًا وَمُبَشِّرًا وَنَذِيرًا وَدَاعِيًا إِلَى اللَّهِ بِإِذْنِهِ وَسِرَاجًا مُّنِيرًا وَبَشِّرِ الْمُؤْمِنِينَ بِأَنَّ لَهُم مِّنَ اللَّهِ فَضْلًا كَبِيرًا وَلَا تُطِعِ الْكَافِرِينَ وَالْمُنَافِقِينَ وَدَعْ أَذَاهُمْ وَتَوَكَّلْ عَلَى اللَّهِ ۚ وَكَفَىٰ بِاللَّهِ وَكِيلًا
Proroku, vyslali jsme tě jako svědka a hlasatele zvěsti radostné i jako varovatele vyzývajícího k Bohu, s dovolením Jeho, a jako svítilnu zářící. A oznam věřícím zvěst radostnou o tom, že mají u Boha přízeň velikou! Neposlouchej ani nevěřící, ani pokrytce a nevšímej si urážek jejich! Spolehni se na Boha, vždyť Bůh vskutku postačí jako ochránce! (Ahzáb:45-48)
 
‘Áiša رضي الله عنه vypráví, že jednoho dne Posel Boží صلى الله عليه و سلم v Medíně přikázal něco učinit, ale lidé to nepřijali s nadšením a nevěnovali tomu pozornost. O jejich nespokojenosti se záhy dozvěděl Posel Boží صلى الله عليه و سلم, postavil se a pronesl kázání, kde mimo jiné pravil:
 مَا بَالُ رِجَالٍ بَلَغَهُمْ عَنِّي أَمْرٌ تَرَخَّصْتُ فِيهِ فَكَرِهُوهُ وَتَنَزَّهُوا عَنْهُ فَوَاللَّهِ لأَنَا أَعْلَمُهُمْ بِاللَّهِ وَأَشَدُّهُمْ لَهُ خَشْيَةً
Co je těm lidem? Dozvěděli se, že jsem vynesl rozhodnutí v dané věci, ale jim se to nelíbí a považují to za nedůležité. Přísahám při Alláhu, že jsem o Alláhu nejznalejší z lidí a nejvíce se Ho mezi nimi obávám.
Prorok صلى الله عليه و سلم se rozhněval tak, že známky jeho hněvu byly patrny na jeho tváři.1
 

An-Newewí tento hadís vysvětlil:

„Hadís znamená dovolení ukázat hněv a nevoli, kdykoli je porušena Šarí’a, dokonce i tehdy, pokud ten, který ji porušil, nabídne svou interpretaci. Též ukazuje na dobré mravy a ohleduplnost vůči provinilci, protože jména těch lidí, ač byla známa, nebyla uvedena.“2 

 
Hadís také odvrhuje ideologii těch, kteří zašli do krajnosti a přejí si uctívat Alláha výhradně z čisté lásky k Němu. Milujeme-li Boha skutečně, pak milujeme i ty, které On miluje a které nám přikazuje milovat a následovat.
 
Alláh věřícím přikázal Prorokaصلى الله عليه و سلم poslouchat, následovat jeho nařízení a potvrzovat to, s čím přichází. Varoval věřící před tím, aby se Prorokoviصلى الله عليه و سلم protivili a vzpírali se mu. Alláh dal Prorokoviصلى الله عليه و سلم za povinnost poskytnout každému věřícímu radu a správné nasměřování. Věřícím v každé otázce, kterou Alláh a Jeho Poselصلى الله عليه و سلم již jednou rozhodli, nedal možnost výběru jiného rozhodnutí.
 
Koránských veršů, které toto potvrzují, je bezpočet:
 
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا أَطِيعُوا اللَّهَ وَرَسُولَهُ وَلَا تَوَلَّوْا عَنْهُ وَأَنتُمْ تَسْمَعُونَ
Vy, kteří věříte! Poslouchejte Boha a posla Jeho a neodvracejte se od něho, zatímco mu nasloucháte! (Anfál: 20)
 
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا أَطِيعُوا اللَّهَ وَأَطِيعُوا الرَّسُولَ وَلَا تُبْطِلُوا أَعْمَالَكُمْ
Vy, kteří věříte! Poslouchejte Boha a poslouchejte posla jeho a nečiňte nicotným konání své!“ (Muhammed: 33)
 
وَأَطِيعُوا اللَّهَ وَالرَّسُولَ لَعَلَّكُمْ تُرْحَمُونَ
a poslouchejte Boha a posla, snad dostane se vám slitování. (Áli ‘Imrán, 132)
 
قُلْ أَطِيعُوا اللَّهَ وَأَطِيعُوا الرَّسُولَ ۖ فَإِن تَوَلَّوْا فَإِنَّمَا عَلَيْهِ مَا حُمِّلَ وَعَلَيْكُم مَّا حُمِّلْتُمْ ۖ وَإِن تُطِيعُوهُ تَهْتَدُوا ۚ وَمَا عَلَى الرَّسُولِ إِلَّا الْبَلَاغُ الْمُبِينُ
Rci: "Poslouchejte Boha a poslouchejte posla! Odvrátíte-li se, pak on ponese jedině to, co na něj bylo vloženo, a vy ponesete to, co bylo na vás vloženo. Však uposlechnete-li jej, budete na cestě správné." A poslu přísluší jen hlásání zřetelné. (Núr, 54)
 
Vznešený Alláh následně objasnil, že příkaz poslušnosti vůči Božímu Posluصلى الله عليه و سلم v sobě ukrývá důvod správného vedení a milosti. Také vysvětlil, že Jeho služebníci nemají jinou cestu k získání spásy a štěstí na onom světě, kromě následování Prorokaصلى الله عليه و سلم a poslušnosti vůči němu.
 
Vznešený Alláh praví:
 
وَمَن يُطِعِ اللَّهَ وَرَسُولَهُ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného. (Ahzáb: 71)
 
وَمَن يُطِعِ اللَّهَ وَرَسُولَهُ يُدْخِلْهُ جَنَّاتٍ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا ۚ وَذَٰلِكَ الْفَوْزُ الْعَظِيمُ
kdokoliv poslouchá Boha a posla Jeho, tomu Bůh dá vstoupit do zahrad, pod nimiž řeky tekou, a v nich nesmrtelný bude – a to úspěch je nesmírný. (Nisá´: 13)
 
Vznešený Alláh dal věřícím za povinnost své spory a neshody vracet k rozsouzení Alláhu a Jeho Posluصلى الله عليه و سلم, což učinil neoddělitelnou součástí víry. Také jim objasnil, že je to lepší z hlediska budoucích následků:
 
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا أَطِيعُوا اللَّهَ وَأَطِيعُوا الرَّسُولَ وَأُولِي الْأَمْرِ مِنكُمْ ۖ فَإِن تَنَازَعْتُمْ فِي شَيْءٍ فَرُدُّوهُ إِلَى اللَّهِ وَالرَّسُولِ إِن كُنتُمْ تُؤْمِنُونَ بِاللَّهِ وَالْيَوْمِ الْآخِرِ ۚ ذَٰلِكَ خَيْرٌ وَأَحْسَنُ تَأْوِيلًا
Vy, kteří věříte! Poslouchejte Boha a poslouchejte posla a ty, kdož mezi vámi mají autoritu! A jste-li ve sporu o nějakou věc, předejte její rozhodnutí Bohu a poslu – jestliže věříte v Boha a v den soudný! A to bude nejlepší a povede k nejkrásnějšímu výsledku. (Nisá´: 59)
 
Ibn Kesír v tefsíru tohoto verše říká:
„Kvůli tomu Vznešený řekl: „Poslouchejte Boha,“ tj. následujte Jeho Knihu a „poslouchejte Posla,“ tj. přijměte jeho Sunnu, a až pak „ty, kdož nad vámi mají autoritu,“ tedy jen v tom, co vám nařídí a v čem je zároveň i poslušnost vůči Alláhu, neboť není poslušnosti vůči stvořenému za současné neposlušnosti vůči Stvořiteli. Mudžáhid a další ze selef verš vysvětlili jako „buďte pokorní vůči Knize Boží a Sunně Božího Posla صلى الله عليه و سلم.“ Toto je příkaz od Alláha Vznešeného, aby lidé to vše, v čem se neshodnou, ať už ze základních nebo vedlejších otázek náboženství, vrátili na Boží Knihu a na Sunnu, jak říká Vznešený:
وَمَا اخْتَلَفْتُمْ فِيهِ مِن شَيْءٍ فَحُكْمُهُ إِلَى اللَّهِ
A ať již na cokoliv máte různé názory, rozsouzení toho patří Bohu. (Šúrá: 10)
 
To, co potom rozsoudí Boží Kniha a Sunna a o čem dosvědčí, že je správné, to je jediná pravda. A vedle pravdy neexistuje nic jiného, nežli pouze blud. Proto Vznešený Alláh také říká: „jestliže věříte v Boha a v den soudný.“ Toto ukazuje, že ten, který se při sporu odmítne podrobit rozsudku Koránu a Sunny a ani se na ně neodvolává, ve skutečnosti ani nevěří v Alláha a v Soudný Den. Boží slova „A to bude nejlepší,“ znamenají, že rozsoudit podle Knihy Boží a Sunny, navrátit se k nim je nejlepším způsobem vyřešení sporů a vede k nejlepším následkům v budoucnosti.“3
 
Podobně jako dal Alláh věřícím za povinnost navrátit se k Jeho Knize a Prorokově صلى الله عليه و سلم Sunně, přikázal jim následovat Proroka jako soudce ve svých sporech a také jim nařídil být spokojeni s jeho rozsudkem, což učinil nedílnou součástí náboženství.
 
Vznešený Alláh praví:
 
فَلَا وَرَبِّكَ لَا يُؤْمِنُونَ حَتَّىٰ يُحَكِّمُوكَ فِيمَا شَجَرَ بَيْنَهُمْ ثُمَّ لَا يَجِدُوا فِي أَنفُسِهِمْ حَرَجًا مِّمَّا قَضَيْتَ وَيُسَلِّمُوا تَسْلِيمًا
Však nikoliv, při Pánu tvém, oni nebudou věřící, pokud tě neučiní rozhodčím v tom, o čem jsou ve sporu. Potom nenaleznou v duších svých pochybnosti o tom, cos rozhodl, a podrobí se plným podrobením. (Nisá´: 65)
 
Ibnu l-Kajjím praví:
„Vznešený přísahá Sám na Sebe, popírajíce víru svých služebníků, dokud si tito nezvolí Prorokaصلى الله عليه و سلم za svého soudce svých vzájemných sporů, malých nebo velkých. Nespokojil se pouze s jejich deklarovanou vírou ve spokojenost s jeho rozsudkem, ale vyžaduje přímo niternou, vnitřní spokojenost s ním, dokud v srdci nepřestane pocit nesouladu a nespokojenosti kvůli tomuto jeho rozsudku, nebo stanoveného předpisu. Nespokojil se s ničím, dokud se lidé zcela a úplně nepodrobí tomuto rozsudku a dokud ho nebudou zcela a bezvýhradně následovat.
Vznešený Alláh praví:
 
وَمَا كَانَ لِمُؤْمِنٍ وَلَا مُؤْمِنَةٍ إِذَا قَضَى اللَّهُ وَرَسُولُهُ أَمْرًا أَن يَكُونَ لَهُمُ الْخِيَرَةُ مِنْ أَمْرِهِمْ ۗ وَمَن يَعْصِ اللَّهَ وَرَسُولَهُ فَقَدْ ضَلَّ ضَلَالًا مُّبِينًا
A ani věřícímu, ani věřící není dána volba v záležitostech jejich, jakmile Bůh a posel Jeho věc jednou rozhodli; a kdo neposlouchá Boha a posla Jeho, ten zbloudil zjevným zblouděním. (Ahzáb: 36)
Vznešený nám objasnil, že věřící poté, co Alláh a Jeho Poselصلى الله عليه و سلم o nějaké záležitosti rozhodne, již nemá možnost výběru. Kdo si i poté zvolí něco jiného, ten zcela očividně zbloudil.“4
 
A není jiného vedení, nežli vedení Božího, ani jiné cesty k němu, než je cesta nejlepšího ze synů Adamových, Božího Posla a Proroka, Muhammedaصلى الله عليه و سلم, Pravdomluvného a Důvěryhodného.
 
 
 
1Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2356.
2Vysvětlení viz Šerhu Sahíhi Muslim k příslušnému hadísu.
3Viz Tefsír Ibn Kesír, 1/518.
4Viz I’lámu l-muwekki’ín, 1/51.