Úrok je v islámu těžkým hříchem a jeho destruktivní dopady postihují celou společnost. Alláh výše citovaným veršem jasně odlišil úrok a prodej, který se těm, jež šejtán oklamal, zdá podobným.
Úrok je v islámu těžkým hříchem a jeho destruktivní dopady postihují celou společnost. Alláh výše citovaným veršem jasně odlišil úrok a prodej, který se těm, jež šejtán oklamal, zdá podobným.
Vznešený Alláh pravil:
الَّذِينَ يَأْكُلُونَ الرِّبَا لَا يَقُومُونَ إِلَّا كَمَا يَقُومُ الَّذِي يَتَخَبَّطُهُ الشَّيْطَانُ مِنَ الْمَسِّ ۚ ذَٰلِكَ بِأَنَّهُمْ قَالُوا إِنَّمَا الْبَيْعُ مِثْلُ الرِّبَا ۗ وَأَحَلَّ اللَّهُ الْبَيْعَ وَحَرَّمَ الرِّبَا ۚ
Ti, kdož pohlcují zisk z úroku, vstanou z mrtvých jako ten, koho satan potřísnil svým dotekem. A to proto, že říkali: “Vždyť prodej je podoben úroku!” Bůh však dovolil prodej a zakázal úrok. (Bekara:275)
Od Abú Hurejry se traduje, že Posel Boží varoval před sedmi zničujícími hříchy a mezi nimi vzpomenul i أكل الربا aklu r-ribá, tj. pojídání úroku.1 Úrok vede k ožebračování jednotlivců, společností i celých národů, uvrhuje v nepřekročitelný koloběh morálního rozkladu, materiální chudoby a státního bankrotu.
Proto Vznešený Alláh proklel pojídače úroku a dále ty, kteří úrok poskytují, kdo ho zaznamenávají i ty, kteří jsou k úročné transakci přizváni jako svědci. Krutost a zároveň překvapivou snadnost, s jakou člověk do tohoto velehříchu upadne, ilustruje podání na autoritu Abdulláha ibn Mes’úda رضي الله عنه, který slyšel Prorokaصلى الله عليه وسلم říci:
الربا ثلاثة و سبعون بابا، و أيسرها مثل أن ينكح الرجل أمه
„Úrok má sedmdesát tři brana nejlehčí z nich je jako když muž pojme za choť svou vlastní matku …“2
Tedy, jak snadno člověk může upadnout do hříchu účasti na úroku, aniž si uvědomuje, o jak závažné a těžké provinění se jedná.
Alláhسبحانه و تعالى také vyhlásil válku tomu, kdo se na úročných transakcích podílí. To znamená přímou hrozbu ztráty jakékoli naděje na spásu, dokud hříšník svého konání nezanechá, nevzdá se špinavého zisku a neučiní pokání. Muslimské říše minulosti a učenci ve starých dobách si byli velmi dobře vědomi hrozby, kterou úrok představuje a bojovali v první linii za vykořenění a eliminaci tohoto zla přímo ve svých vlastních společnostech. Když tomu pozdější generace nevěnovaly takovou pozornost, stihlo je ponížení a trest v podobě všeobecné slabosti a neschopnosti bránit se.
Příkladem takového bojovníka proti úroku je imám Málik رحمه الله تعالى. Stanovil jako podmínku, že každý, kdo se chce v Medíně věnovat obchodu, musí být dostatečně zběhlý v souvisejících islámsko-právních otázkách a nezbytné kapitoly islámské právní vědy se bezpodmínečně doučit. Jen lidé takto vybaveni znalostí se mohli pustit do reálných ekonomických počinů. Abú Muwehhib ‘Abdulwehháb al-Ansárí vypráví:
كان الإمام مالك رحمه الله يأمرالأمراء فيجمعون التجار والسوقة ويعرضونهم عليه فإذا وجد أحدا منهم لايفقه أحكام المعاملات ولايعرف الحلال من الحرام أقامه من السوق وقال له
تعلم أحكام البيع والشراء ثم اجلس في السوق فإن من لم يكن فقيها أكل الربا شاء أو أبى
تعلم أحكام البيع والشراء ثم اجلس في السوق فإن من لم يكن فقيها أكل الربا شاء أو أبى
„Imám Málik رحمه الله přikázal guvernérům svolat všechny obchodníky i prostý lid a předvést je před ně, aby je mohl prozkoušet a podrobit inspekci. Jestliže zjistil, že někdo z nich dostatečně nerozumí a není zběhlý v otázkách šarí’atských pravidel transakcí a neví přesně, co je povoleno a co je zakázáno, pak dotyčnému zakázal obchodovat a vykázal jej z tržiště se slovy: „Naučte se pravidla koupě a prodeje a až potom přijďte na tržiště, protože pokud tyto otázky dostatečně nechápete, pak budete pojídat i úrok, ať už vědomě či nevědomě.“3
Z této příhody se můžeme poučit v několika ohledech:
-
Na bedrech zodpovědných státních orgánů a společensky aktivních islámských učenců leží úkol intervenovat ve prospěch zájmu společnosti a také hledání všeho, co je pro společnost důležité. Musí efektivním způsobem řešit aktuální problémy a plnit své náboženské povinnosti. Jsou pověřeni správou věcí veřejných, jako je ochrana zdraví, rozvoj vzdělanosti, veřejné infrastruktury či dopravy apod., stejně jako třeba obchodu a průmyslu. Jejich úkolem je ustavovat všeobecně závazná pravidla a směrnice, regulující tyto oblasti lidské činnosti, která umožňují zachovat prostředí, které není hostilní vůči každému jednotlivému občanovi a umožňuje všem jednotlivcům podílet se na úspěchu v souladu s cíli a hodnotami, o které šarí’a pečuje a které zachovává.
-
Nevědomost a ignorance není výmluvou a nestačí jen nechtít spáchat zakázané. Lékem na neznalost je studovat a tázat se znalejších. Pokud se hodláte věnovat něčemu, co je islámským zákonodárstvím upravováno, musíte se nejprve naučit daná pravidla a pochopit je.
-
Obecný lid nemusí nezbytně znát všechny detaily těchto předpisů, ale musí v daných záležitostech respektovat rozhodnutí k tomu kvalifikovaných a pověřených autorit. Korán kritizuje jednání, které je s tímto v rozporu:
وَإِذَا جَاءَهُمْ أَمْرٌ مِنَ الْأَمْنِ أَوِ الْخَوْفِ أَذَاعُوا بِهِ ۖ وَلَوْ رَدُّوهُ إِلَى الرَّسُولِ وَإِلَىٰ أُولِي الْأَمْرِ مِنْهُمْ لَعَلِمَهُ الَّذِينَ يَسْتَنْبِطُونَهُ مِنْهُمْ ۗ وَلَوْلَا فَضْلُ اللَّهِ عَلَيْكُمْ وَرَحْمَتُهُ لَاتَّبَعْتُمُ الشَّيْطَانَ إِلَّا قَلِيلًا
A když k nim dojde nějaká zpráva týkající se bezpečnosti či strach vzbuzující, tu ji hned rozhlásí. Kdyby se však s ní obrátili na posla anebo na ty, kdož mezi nimi mají autoritu, dozvěděli by se ji tak ti, kteří se mezi nimi snaží proniknout k pravdivosti její. A kdyby nebylo dobrodiní a milosrdenství Božího vůči vám, věru byste byli všichni následovali satana, kromě několika málo. (Nisá’: 83).
-
Na základě tohoto precedensu víme, že šarí’atský systém je oprávněn vydávat obchodní licence a požadovat po fyzických i právnických osobách, aby se jimi při inspekcích prokazovaly. Je to pro dobro obchodníků i těch, kteří s nimi obchodují. Takto muslimské úřady mohou chránit jak jednotlivého zákazníka, tak i ekonomiku státu, nejen z hlediska finančnictví, ale také z hlediska obchodní etiky a politiky. Mohou takto formulovat zákonné směrnice závazné pro všechny občany.4 Tyto pak chrání práva všech a uskutečňují náboženské imperativy, jak pravil Alláh:
وَتَعَاوَنُوا عَلَى الْبِرِّ وَالتَّقْوَىٰ ۖ وَلَا تَعَاوَنُوا عَلَى الْإِثْمِ وَالْعُدْوَانِ
„A pomáhejte vzájemně si k dobrotě a bohabojnosti a nepomáhejte si ke hříchu a k nepřátelství …” (Má’ida: 2)
V dnešní době jsou ekonomiky a svět obchodních transakcí přímo založeny na úroku a propojeny na globální úrovni, vzájemně jsou provázány a závislé jedny na druhých. Je možné jen obtížně, pokud vůbec, sledovat finanční toky na různých úrovních. S těžkostmi se potýkají i sami islámští učenci. Nabízejí přehršel různých řešení a fatew, často si navzájem odporujících,s různoz měrou ukotvení v realitě a s různou hloubkou znalosti a porozumění společenským danostem.
Ibn Kesír ve svém výkladu úvodního verše upozorňuje, že otázka úroku platí za velmi složité i pro mnoho učenců, neboť existuje mnoho sporných obchodních transakcí, při kterých není jasno, zda obsahují úrok, či nikoli. Také uvádí, že sám Omar ibnu l-Chattábرضي الله عنه se tázal Božího Poslaصلى الله عليه وسلم na tři věci a mezi nimi byly i některé typy úročných transakcí.
Je nezbytně třeba vynaložit kolektivní úsilí, abychom dokázali rozbít existující rigidní schémata uvažování současné ekonomické vědy, abychom vyvrátili mýty, obestírající problematiku úroku a jeho špatné chápání.
Je osobní zodpovědností každého z nás naučit se, co znamená úrok, v té míře, abychom mu byli schopni ve svém každodenním životě vzdorovat a neupadnout do něj. Jedním ze šejtánových triků je okrášlit zakázané tak, aby vypadalo jako povolené. Je proto lepší se raději vyhnout všemu, o čem nemáme znalost, dokud se nám věci zcela nevyjasní. Tak splníme svou povinnost vůči Alláhu a zůstaneme skutečně bohabojní natolik, nakolik to dokážeme.
Je zodpovědností islámských učenců, aby pochopili současný finanční systém v celé jeho komplexitě, rozpoznali, jak stěžejní úlohu v něm hraje úrok a nalezli řešení, která jsou praktická, relevantní a skutečně zodpovídají na problémy, kterým jsou muslimové nuceni čelit.
Je zodpovědností státní správy dosáhnout soběstačnosti a autonomity na diktátu globálního konvenčního finančnictví a zavést takovou finanční politiku, která lidem umožní činit jasná a plně informovaná rozhodnutí, chtějí-li kupříkladu využít ten který bankovní, nebo investiční produkt. Také musí podněcovat politickou vůli bojovat s podvratnými ekonomickými systémy založenými na úroku a úplatcích, které vedou k nespravedlnosti, hrabivosti a nedostatku příležitostí pro ekonomicky znevýhodněnější společenské vrstvy.
Prosíme Alláha o pomoc pro celou ummu. Ámín!
Zdroj: www.ilmpoint.com
1 Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 89.
2 Zaznamenal al-Hákim v Mustedreku, hadís č. 2196; al-Bejhekí v as-Sunenu l-Kubrá, hadís č. 5104 a další. Oceněn jako sahíh al-Albáním v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 3539. Viz též Silsiletu s-Sahíha, hadís č. 1871. Viz též Sunen Ibni Mádža, hadís č. 1858, s odlišným zněním, které je potvrzeno jako sahíh v Sahíhu al-Džámi’, hadís č. 3541.
3 Viz Tenbíjetu l-mughterín. Citováno přes Dr. Ahmeda Ferída, Min achláki s-selef.
4 Mohou fungovat jako licence, vztahovat se na všechny a být vymahatelné.