Anas ibn Málik رضي الله عنه vyprávěl, že k Prorokovi صلى الله عليه و سلم přišel nějaký starší muž a lidé se neměli k tomu, aby mu uvolnili místo. Posel Boží صلى الله عليه و سلم jim tedy řekl: لَيْسَ مِنَّا مَنْ لَمْ يَرْحَمْ صَغِيرَنَا وَيُوَقِّرْ كَبِيرَنَا „Nepatří k nám, kdo nemá milosti k našim menším a nemá respekt k ...

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:  تُنْكَحُ الْمَرْأَةُ لأَرْبَعٍ لِمَالِهَا وَلِحَسَبِهَا وَجَمَالِهَا وَلِدِينِهَا، فَاظْفَرْ بِذَاتِ الدِّينِ تَرِبَتْ يَدَاكَ „Ženu vdávají čtyři vlastnosti: bohatství, původ, krása či zbožnost. Vem si ženu pro její zbožnost, aby tvé ruce byly pokryty zlatým prachem (tzn. abys žil blaze).“   První perla: Trpělivá žena Je to žena, ...

Sa´d Ibn Abí Wekkás رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl: ثلاث من السعادة وثلاث من الشقاوة فمن السعادة: المرأة تراها تعجبك وتغيب فتأمنها على نفسها ومالك، والدابة تكون وطيئة فتلحقك بأصحابك، والدار تكون واسعة كثيرة المرافق ومن الشقاوة المرأة تراها فتسوءك وتحمل لسانها عليك وإن غبت عنها لم تأمنها على نفسها، ومالك والدابة ...

Mezi muslimy existují dvě skupiny: a) Učenci. Sem spadají i mudžtahidové a ti jsou zároveň i muftíjové, tzn. mohou vydávat fatwy a jsou pro to kvalifikovaní. b) Ostatní muslimové, laici, běžní lidé. Je proto logické, že každý nemůže být učenec mudžtahid, stejně jako nemůže být každý lékař, pekař, inženýr, atd. Aby mohla společnost fungovat, musí v ní být zastoupena všechna ...

Plody bohabojnosti, trpělivosti a dobrých mravů Imám ibnu l-Kajjim řekl: „Prorok صلى الله عليه وسلم v sobě skloubil bohabojnost (arab. التقوى at-takwá) a dobré mravy. Bohabojnost totiž napravuje vztah mezi člověkem a Bohem, zatímco dobré mravy napravují vztahy mezi člověkem a ostatním Božími stvořeními. Bohabojnost člověku vyslouží Boží lásku a dobré mravy zase lásku lidí.“ Alláh pravil o proroku Júsufovi/Josefovi, ...

O předepsané trpělivosti 1. Spokojit se s předpisem, vytrvat na něm a nepodlehnout pochybnostem Od 'Alího ibn Abí Táliba se uvádí slova: „Služebník Boží se nesmí obávat ničeho, kromě svých vlastních hříchů a nesmí vkládat naději do ničeho, kromě svého Pána. Nevědomý se nesmí stydět zeptat a učený se nesmí stydět promluvit. A pokud něco neví, nesmí se stydět říci, ...

Od Džábira ibn 'Abdilláha رضي الله عنه se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl: الإِيمانُ: الصَّبرُ والسَّماحَةُ „Víra: to je trpělivost a shovívavost.“ Takto hadís uvádí Ibn Abí Šejba a Ibn Abi d-Dunjá. Ahmed ibn Hanbel uvádí od Abú Umámy al-Báhilího رضي الله عنه tentýž hadís. Podle jiného Džábirova podání takto Prorok صلى الله عليه و ...

Objasnění zdánlivého rozporu Mnozí muslimští i nemuslimští myslitelé odnepaměti vyzdvihovali otevřený přístup islámu k tomuto světu, který není na rozdíl od jiných náboženských tradic vnímán jako slzavé údolí utrpení, z něhož jediná cesta vede skrze odpírání si jeho potěšení, mučivé praktiky a přísné odříkání. Islám, jak zdůrazňují, přece nevidí nic a priori špatného a hříšného na kráse, společnosti přátel, chutném ...

Abu d-Dardá رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil: الدنيا ملعونةٌ، ملعونٌ ما فيها إلا ما ابتُغِيَ به وجهُ الله „Tento svět je prokletý, všechno v něm je prokleté, kromě toho, co je konáno pro Tvář Boží.“ Isnád tohoto hadísu sice obsahuje neznámého vypravěče Chuddáše ibnu l-Muhádžira, avšak ostatní jeho vypravěči jsou spolehliví, jak uvádí ...

Vznešený Alláh zakázal pouštět se do toho, o čem nemáme vědění a za největší hřích stanovil, když je o něm hovořeno beze znalosti. Hovořit o Alláhu beze znalosti je totiž prazákladem veškerých potíží a pohrom, neštěstí a zkáz, stejně jako prostopášností a zavrženíhodných věcí.   Koránský zákaz hovořit o Alláhu bez patřičné znalosti Vznešený Alláh pravil: قُلْ إِنَّمَا حَرَّمَ رَبِّيَ ...