بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Nejlepším slovem je Slovo Alláha, jenž řekl:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
“Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)
Milí bratři v islámu!
Mnohé z nás po skončení Ramadánu zaskočí dva neduhy – buď s našimi skutky uctívání polevíme, nebo s nimi přestaneme docela. Zeslábneme poté, co jsme nabrali sil. Ztratíme tvrdost a rozhodnost poté, co jsme ji získali. To je věc přirozená, avšak nesmí nás ukolébat natolik, že se vrátíme ke svým starým nedostatkům.
V hadísu od Abú Hurejry رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká:
إنَّ لكلِّ عمَلٍ شِرَّةً وإنَّ لكلِّ شِرَّةٍ فترةً فمَن كانت شِرَّتُه إلى سُنَّتي فقد أفلَح ومَن كانت شِرَّتُه إلى غيرِ ذلك فقد هلَك
“Věru každý čin s sebou nese nápor a každý nápor způsobuje jistou únavu. Proto kdokoli vynaloží svůj nápor na následování mé sunny, ten zajisté uspěje a kdo vynaloží svůj nápor na cokoli mimo to, ten zajisté dojde zkázy.“1
Tato únava a tendence polevit po skončení Ramadánu má mnoho příčin, k nimž patří mimo jiné následující:
– Člověku chybí upřímný úmysl, anebo nemá dostatek motivace. Z tohoto důvodu se v hadísech také hovoří o modlících se, kteří ze své modlitby získají jen polovinu, čtvrtinu, osminu či menší díl odměny.
– Člověka odlákává a rozptyluje mnoho věcí na tomto světě, jeho majetek, rodina či zábava, byť byla v jádru i dovolená. Vznešený Alláh o tom říká:
الْمَالُ وَالْبَنُونَ زِينَةُ الْحَيَاةِ الدُّنْيَا ۖ وَالْبَاقِيَاتُ الصَّالِحَاتُ خَيْرٌ عِندَ رَبِّكَ ثَوَابًا وَخَيْرٌ أَمَلًا
“Majetek a synové jsou života pozemského ozdobou, však zbožné skutky, jež trvalé hodnoty jsou, u Pána tvého lepší odměnu i naději míti budou.” (Kahf: 46)
– Člověk se obklopuje špatnými lidmi, kteří jsou leniví a mají jen nízké ambice. Nemotivují ho k tomu, aby na sobě pracoval. Nicméně člověk následuje způsoby toho, s kým se druží, proto nechť si každý dává pozor na přátele ve svém nejbližším okolí.
Lékem na tuto chorobu naopak je:
– Držet se společenství dobrých věřících, protože i šejtán je jako vlk, který napadá jen osamocené kusy. A příměr věřících naopak popsal Posel Boží صلى الله عليه وسلم takto:
الْمُؤْمِنُ لِلْمُؤْمِنِ كالْبُنْيانِ يَشُدُّ بَعْضُهُ بَعْضًا.
“Věřící jsou si sobě navzájem jako dílce jedné a téže stavby. Jeden podpírá druhého.“2
– Snažit se obnovovat svou víru uvnitř svého srdce. Podle ‘Alího ibn Abí Táliba رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم o lidském srdci řekl:
ما مِنَ القلوبِ قَلبٌ إلا ولَه سحابةٌ كسحابةِ القَمرِ بينما القمرُ يُضيءُ إذ عَلَتهُ سحابةٌ فأظلمَ إذ تجلَّتْ
“Není mezi srdci jediné takové, které by nemělo svá oblaka, tak, jako má svá oblaka i měsíc. Měsíc září, když se oblaka rozptýlí, ale když ho překryjí, potemní.“3
– Lékem je také neustálé zpytování vlastního svědomí, účtování sám se sebou a budování vědomí, že jsme stále pod Božím dohledem. Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ وَلْتَنظُرْ نَفْسٌ مَّا قَدَّمَتْ لِغَدٍ ۖ وَاتَّقُوا اللَّهَ ۚ إِنَّ اللَّهَ خَبِيرٌ بِمَا تَعْمَلُونَ
“Vy, kteří věříte, bojte se Boha! Nechť duše každá popatří na to, co si již dříve připravila pro zítřek. Bojte se Boha, vždyť Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte.” (Hašr: 18)
– Dalším lékem je pracovat ve prospěch víry a pokračovat s každodenní porcí dobrého skutku. Každý den odrecitujme část Koránu, starejme se o chod a čistotu mešit, navštěvujme kroužky nauky atd. Toto nám bude pomáhat v nápravě sebe samých, shodně koránské výtce:
أَتَأْمُرُونَ النَّاسَ بِالْبِرِّ وَتَنسَوْنَ أَنفُسَكُمْ وَأَنتُمْ تَتْلُونَ الْكِتَابَ ۚ أَفَلَا تَعْقِلُونَ
“Chcete přikazovat lidem zbožné skutky, zatímco vy sami na ně zapomínáte, ačkoliv Písmo odříkáváte? Což tomu neporozumíte?” (Bekara: 44)
Spojme rytmus našich denních aktivit s mešitou a nedejme, aby po skončení postního měsíce osiřela. Anas ibn Málik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
مَنْ صَلَّى لِلَّهِ أَرْبَعِينَ يَوْمًا فِي جَمَاعَةٍ يُدْرِكُ التَّكْبِيرَةَ الْأُولَى كُتِبَ لَهُ بَرَاءَتَانِ: بَرَاءَةٌ مِنَ النَّارِ وَبَرَاءَةٌ مِنَ النِّفَاق
“Kdo se po čtyřicet dní modlí s upřímným úmyslem pro Alláha všechny modlitby společně od prvního tekbíru, ten bude zapsán mezi ty, kdo budou zproštěni trestu v Ohni a těmi, kdo budou zproštěni pokrytectví.“4
(…)
Služebníci Boží!
Nelze toužit po odpočinku, protože skutečný odpočinek není z tohoto světa a přichází teprve na světě onom. Imáma Ahmeda ibn Hanbel se otázali: “Kdy může Boží služebník okusit odpočinku?” A on jim odvděčil: “Teprve až poté, co učiní první krok v zahradách Ráje!“
Abú Sa’íd al-Chudrí رضي الله عنه uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
كَيْفَ أَنْعَمُ وَقَدِ الْتَقَمَ صَاحِبُ الْقَرْنِ الْقَرْنَ وَحَنَى جَبْهَتَهُ وَأَصْغَى سَمْعَهُ يَنْتَظِرُ أَنْ يُؤْمَرَ أَنْ يَنْفُخَ فَيَنْفُخَ
“Jak mám zůstat v poklidu, když ten, co drží roh již na něj přikládá své rty a nachýlil své čelo vpřed, čekaje na svolení, kdy do něj má zatroubit?“5
Ramadán byl jako trh, který už skončil. Vydělal na něm ten, kdo na něm vydělal a prodělal ten, kdo prodělal. Vypráví se, že poslední ramadánskou noc ‘Alí ibn Abí Tálib رضي الله عنه řekl: “Kéž bych jen věděl, zda to ode mne bylo přijato a zda jsem náhodou o svou odměnu nepřišel!” Taková slova tento velikán islámu vyřkl, protože si dobře uvědomoval, že po Ramadánu nesmí polevit.
Pamatujte na tato slova a zařiďte se tak, aby vaše ramadánské úsilí nepřišlo nazmar a vaše dobré činy byly následovány dalšími a dalšími dobrými skutky, neboť i to je známkou jejich přijetí u Alláha.
Hovoříme o dobrých skutcích, které nemusí být nikterak velkolepé a ohromující, vždyť matka věřících ‘Áiša رضي الله عنها slyšela Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:
أَحَبُّ الْأَعْمَالِ إِلَى الله أدومها وَإِن قل
“Alláhu nejmilejšími jsou ty činy, které jsou vykonávány nejvytrvaleji, byť jich i není mnoho a nejsou velké.“6
Prosíme Alláha, aby nám ponechal naši sílu, kterou nám umožnil v Ramadánu získat, prosíme Ho, aby přijal naše uctívání a dobré činy, nedal, aby byly zneplatněny a dal nám se v plné síle dožít Ramadánu dalšího! Ámín!
- Zaznamenal Ibn Hibbán ve svém Sahíhu, hadís č. 11; Ahmed v Musnedu, hadís č. 6958; at-Taberání v al-Mu’džemu l-kebír, hadís č. 14274 s drobnými odchylkami; a al-Bezzár v Musnedu, hadís č. 2346 v delší verzi. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 2152.
- Muttefekun ‘alejhi. Od Abú Músá al-Aš’arího رضي الله عنه ho zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6026; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2585.
- S odvoláním na at-Taberáního ho uvádí as-Sujútí v al-Džámi’u s-saghír, hadís č. 7964. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, 5682.
- Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 241; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 12583, jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 6365.
- Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3243 jako hasan, jako sahíh ho ve své revizi uvádí i al-Albání.
- Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6464; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2818.