Zbožní předkové o konci měsíce Ramadánu a Svátku přerušení půstu

people bowing down inside canopy during day

Vznešený Alláh v Koránu ohledně dodržení počtu dní postního měsíce Ramadánu říká:

وَلِتُكْمِلُوا الْعِدَّةَ وَلِتُكَبِّرُوا اللَّهَ عَلَىٰ مَا هَدَاكُمْ وَلَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ ‎

Dodržujte plně tento počet a chvalte Boha za to, že správně vás vede – snad budete vděční!” (Bekara: 185)

Na jiném místě Všemohoucí Stvořitel říká:

كُلُوا وَاشْرَبُوا هَنِيئًا بِمَا أَسْلَفْتُمْ فِي الْأَيَّامِ الْخَالِيَةِ ‎

Jezte a pijte v bezpečí za to, co jste již vykonali v době minulé!” (Hákka: 24)

Mudžáhid a další vykladači Koránu z řad prvních generací muslimů říkají: “Tento verš byl zjeven ohledně těch, kteří se postili a dodrželi stanovený počet dní.”1

Mu’áz ibn Džebel vyprávěl, že Posel Boží o svátečním přerušení půstu řekl:

من أكل طعامًا ثمَّ قال الحمدُ للهِ الَّذي أطعمني هذا الطَّعامَ ورزقنيه من غيرِ حوْلٍ منِّي ولا قوَّةٍ غُفِر له ما تقدَّم من ذنبِه

Kdo pozře nějaké jídlo a pak řekne: “Chvála Alláhu, který mne nakrmil tímto pokrmem a dal mi obživu, na kterou bych se sám nikterak nezmohl,” tomu budou odpuštěny jeho hříchy.2

O odchodu ramadánu a Svátku přerušení půstu

‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه pravil: “Pátek je prvním mezi dny v týdnu a Ramadán je prvním mezi měsíci v roce.3

Al-Hasan al-Basrí pravil: “Každý den, v němž budeš poslušným a pokorným vůči Alláhu, bude pro tebe svátkem. Každý den, který věřící stráví v pokornosti vůči svému Pánu, v připomínání si svého Pána, a v prokazování vděku vůči Němu je pro něho svátkem.4

Abu l-Feredž ibnu l-Džewzí pravil:

Ramadán je mezi dvanácti měsíci v roce tímtéž, co byl Júsuf, mír s ním, vůči ostatním svým jedenácti bratrům. Je nejmilejší Alláhu, Znalému nepoznatelného, zrovna tak, jako byl i Júsuf nejmilejší svému otci Ja’kúbovi, mír s ním.5

Také řekl v jiném svém díle:

Při Alláhu, kdyby bylo obyvatelům hrobů řečeno, aby si přáli jednu věc, přáli by si, aby se mohli vrátit na tento svět a zažili ještě jeden ramadánský den.6

Muhammed ibn Sálih al-‘Usejmín řekl:

Věru právě uplynuvší měsíc bude svědčit buď pro tebe, anebo proti tobě, na základě toho, co sis vysloužil svými skutky. Kdokoli nashromáždí během tohoto měsíce mnoho skutků dobrých, nechť je vděčný Alláhu a raduje se z příslibu nesmírné odměny. Neboť Alláh nikdy neupře odměnu tomu, kdo splní Jeho příkaz a koná, jak nejlépe jen dovede. Kdokoli však nashromáždil během tohoto měsíce skutky špatné, nechť se obrátí k Alláhu s upřímným pokáním, protože věru Alláh odpustí každému, kdo se k Němu upřímně a opravdově kaje!7

Pokračuj v nastaveném kursu a pros o odpuštění

Bišra al-Cháfího se jednou otázali: “Jsou lidé, kteří horečně uctívají Alláha jen v Ramadánu.” Odpověděl: “Jak zlí lidé to jsou! Neuznávají Boží nároky, kromě během Ramadánu. Naopak skutečně ctnostný člověk je ten, kdo Alláha uctívá s největším nasazením po celý rok!8

Ka’b ibn Málik řekl: “Kdokoli se postil v Ramadánu s tím, že měl od začátku plán se po skončení postního měsíce vrátit ke svým starým hříchům, ten se vzepřel svému Pánu a za to jeho půst nebude přijat.9

Takíjuddín Ahmed ibn Tejmíja pravil:

Prosit o odpuštění patří k těm nejlepším činům, které otvírají široké brány Božího požehnání. Proto kdokoli u sebe spatří nedostatky ve svých slovech či skutcích, ve stavu své duše, ve své obživě, anebo uvnitř svého srdce, nechť se pevně drží učení Boží Jedinosti a Jedinečnosti a nechť se pevně chopí prosby o odpuštění, protože v těchto dvou je lék, pokud je k nim přistupováno opravdově a upřímně.10

Muhammed ibn Sálih al-‘Usejmín řekl:

Zbožné činy nejsou časově omezeny jen na určité sezóny. Věru bohulibé skutky pokračují i po uplynutí těchto výjimečných období!11

Aby ti každý den byl svátkem

Al-Hasan al-Basrí pravil: “Věru Alláh Vznešený učinil měsíc Ramadánu závodištěm pro Své služebníky, aby se předháněli ve skutcích poslušnosti a pokornosti vůči Němu, aby tím usilovali o Jeho spokojenost. Někteří budou první a tím nad ostatními zvítězí. Další budou za ostatními zaostávat a proto budou nakonec zklamáni, že nedosáhli svého cíle. Jak podivuhodný je stav toho, kdo dosáhne cíle, směje se a raduje v okamžiku, kdy vyhrávají ti, jenž konali dobro a prohrávají ti, kdož konali zlo! A jak může kdokoli poté propustit okamžik, kdy sklidí plody svého počínání!12

Někteří zbožní předkové řekli: “Kdo se postará o to, aby celý jeho život na tomto světě byl jako Ramadán, Alláh se postará, aby celý jeho život na onom světě byl jako svátek.” Uvádí Sulejmán ar-Ruhajlí v Dawábitu r-ribá´, 284.

Ibn Redžeb al-Hanbelí řekl:

To, že někdo dobrovolně pokračuje v půstu i po Ramadánu je znamením, že jeho půst v Ramadánu byl přijat. Věru Alláh přijímá činy Svých služebníků a odměnou za ně je navádí k dalším a dalším zbožným skutkům!13

Muhammed ibn Sálih al-‘Usejmín řekl:

Dny ubíhají, zatímco sám ani nevím, zda jsem k Alláhu blíže, či jsem od Něj dál. Pohlédli jsme dovnitř sebe samých dostatečně? Zamysleli jsme se nad tím tolik, kolik je potřeba?14

  1. Zaznamenal Ibn Redžeb al-Hanbelí v Latáifu l-me’árif, str. 158.
  2. Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4023 a toto je jeho znění; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3458; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 15632. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 6086.
  3. Zaznamenal Ibn Abí Šejba v Musannefu, podání č. 5552.
  4. Viz Latáifu l-me’árif, str. 278.
  5. Viz Bústánu l-wá’zín we rijádu s-sámi’ín, str. 230.
  6. Viz at-Tabsira, 2/78.
  7. Viz Medžálisu šehri Ramadán, str. 223-224.
  8. Uvádí Ibn Redžeb al-Hanbelí v Latáifu l-me’árif, str. 222.
  9. Viz Latáifu l-me’árif, str. 215.
  10. Viz Medžmú’u l-fetáwá, 11/698.
  11. Viz Likáu bábi l-meftúh, str. 51
  12. Uvádí Ibn Redžeb v Latáifu l-me’árif, str. 209-210.
  13. Viz Latáifu l-me’árif, str. 221.
  14. Viz al-Kawlu l-mufíd, 1/150.