Jak špatní jsou ti, co jsou zbožní jen v Ramadánu

Logo XXL

Bišra se tázali na ty, kdo v ramadánu usilovně uctívají Alláha, ale jakmile měsíc skončí, jejich život se vrací do starých kolejí lhostejnosti. Řekl: „Jak zkažení jsou věru ti, kteří Alláha znají pouze v Ramadánu![1]

Abu l-Feredž ‘Abdurrahmán ibnu l-Džewzí napsal:

Bišra se tázali na ty, kdo v ramadánu usilovně uctívají Alláha, ale jakmile měsíc skončí, jejich život se vrací do starých kolejí lhostejnosti. Řekl: „Jak zkažení jsou věru ti, kteří Alláha znají pouze v Ramadánu![1]

Abu l-Feredž ‘Abdurrahmán ibnu l-Džewzí napsal:

Ó ty, který usiluješ, toto je období tvého odhodlání! Ó ty, který žádáš, toto je čas, kdy získáš svůj podíl! Probuď se, ó lhostejný, ze svého ospalého nezájmu. Střez sebe sama, ó nevědomý, před pochybami bludů. Rozmnož své bohatství v tento měsíc dříve než budeš uvězněn ve svém hrobě. Dříve, než doba, která ti byla vyhrazena, abys trval na tomto světě, uplyne a ty pocítíš nedostatek svých vlastních možností, než uplyne tvůj stanovený čas a tobě zůstane jen hrůza v hlase, rozechvělé nohy a projevy lítosti. Protože věru čas na tomto světě jsou jen ty hodiny, které ještě mají přijít, momenty, které velmi rychle zaplňují mezeru mezi tebou a tvou smrtí. Vše je jen konečného počtu a jde proti tobě, smrt se k tobě blíží a je ti blíž a blíž každou chvíli.

Jak podivuhodné. Pokud by před tebe v Ramadánu položili pohár vody, nenapil by ses i kdyby tě za to ztloukli, ale i přesto podvádíš ve svém každodenním jednání a nepoctivě měříš a vážíš. A až jednou tento měsíc uplyne, ty se v šewwálu opět napiješ vína! A zdaž není ten, který zakazuje toto, Tím Samým, který zakázal i to první?

أَفَتُؤْمِنُونَ بِبَعْضِ الْكِتَابِ وَتَكْفُرُونَ بِبَعْضٍ

Zdaž věříte v jednu část Písma, zatímco druhou popíráte? (Bekara: 85)

Při Alláhu, pokud by si obyvatelé hrobů mohli přát ještě jeden den na tomto světě, vybrali by si jeden den z Ramadánu. Jak dlouho si ještě budeš hovět, oblečen v oděvu bezstarostnosti? Což neznáš, kam vedou smyšlenky a domněnky? Jak podivný jsi – věříš, ale i přesto se stále cítíš před nemilosrdným během času v bezpečí. Což nejsi schopen vzít si ponaučení z toho, co vidíš okolo sebe? Anebo je to to, co ti zacpává uši a přikrývá oči?

Při Alláhu, ty jsi v nebezpečí! Zkáza se přibližuje, odchod z tohoto světa je neodvratný. A se smrtí k tobě přijdou zvěsti. Ale pokaždé, když upadneš do hříchu a vymaníš se z něj, následně upadneš do dalšího. Ó ty, kdož se falešně považuješ za čistého, do jaké míry na tobě zůstane tato leštěná a zahlazovaná nečistota?

Nacházíš se v měsíci Ramadánu, podobně jako ses před nedávnem nacházel v měsíci saferu. Pokdud přijdeš i o tento měsíc, kdy získáš odměnu? Pokud se nevydáš na cestu za dobrem nyní, kdy potom vyrazíš?[2]

________________________________________________________

[1] Viz Miftáhu l-afkári lit-teahhubi lid-dári l-karár, 2/283.

[2] Viz at-Tabsira, str. 84-85.