Basmala, tedy formulka بسم الله الرحمن الرحيم bismi´lláhi r-rahmáni r-rahím má v islámu i každodenním životě muslima ohromný význam. Mimo jiné je i ochranou před prokletým šejtánem, jeho vojskem a jeho svody.
Ibn Abi d-Dunjá uvádí, že jeden z našich zbožných předků vyprávěl:
Basmala, tedy formulka بسم الله الرحمن الرحيم bismi´lláhi r-rahmáni r-rahím má v islámu i každodenním životě muslima ohromný význam. Mimo jiné je i ochranou před prokletým šejtánem, jeho vojskem a jeho svody.
Ibn Abi d-Dunjá uvádí, že jeden z našich zbožných předků vyprávěl:
„Jeden šejtán potkal jiného šejtána a zeptal se ho: „Proč jsi tak pobledlý?“
Odpověděl: „Jsem pověřen člověkem, který vzpomíná jména Božího, pokaždé, když jí, kvůli čemuž s ním nemohu jíst. Když pije, pokaždé vzpomene jména Božího, takže s ním nemohu pít. Kdykoli vstoupí do svého domu, zmíní jména Božího, takže jsem nucen nocovat venku.“
Druhý šejtán mu odvětil: „To já jsem pověřen člověkem, který jména Božího před jídlem nikdy nevzpomíná, takže se mohu k němu připojit a najíst se. Nikdy jména Božího nevzpomíná, ani když pije, takže se u něho mohu přihlásit o svůj příděl i v nápoji. Když přijde ke svému domu, vstoupí, aniž by pronesl jména Božího, takže s ním mohu vstoupit i já. A když se chce pomilovat se svou ženou, nezmíní jména Božího, takže se já stávám jeho společníkem i v tomto.“ [1]
Kromě příležitostí a situací jmenovaných v podání a velké spousty dalších, je také předepsáno započít basmalou i recitaci Koránu, basmala stojí na počátku všech koránských súr, s jedinou výjimkou – súry at-Tewba (česky Pokání, 9. súra v pořadí).
Ibn Muflih praví:
„Je zavrženíhodné začínat súru at-Tewba basmalou. Pokud se tak učiní s úmyslem přiblížit se Alláhu, pak to není dovoleno vůbec.“ [2]
Šejch al-‘Usejmín pravil:
„Pokud někdo pronese slova بسم الله „bismi´lláh,“ odkazuje tím vlastně na všechna Boží jména. Toto ukazuje na ohromnost slov basmaly, kterou, když na samém začátku proneseš, prosíš Alláha Vznešeného Mocného o požehnání a pomoc skrze každý Jeho překrásný přívlastek!“ [3]
_____________________________________
[1] Zaznamenal ‘Abdurrezzák v al-Musannefu, podání č. 19560.
[2] Viz al-Ádábu š-šar’íjja, 2/451.
[3] Viz Tefsíru s-súreti s-Sáffát, str. 12.