Koránské verše uklidňující útěchy pro okamžiky nepohody

white book page on green textile

Není náhodou, že měsíc Ramadán je nazván měsícem Koránu. Právě v této době byl Korán seslán. A proto jsou tyto dva navěky spolu svázány a spojeny.

Ibnu l-Kajjim pravil:

Pro srdce není nic užitečnějšího, nežli recitování Koránu, pokud je provázeno rozmýšlením a reflektováním toho, co je recitováno. Korán v srdci podněcuje lásku, vysoké ambice, bázeň, naději, touhu po pokání, potěšení, spokojenost, rozhodnost a autoritu, vděk, trpělivost i všechny ostatní nezbytné podmínky, bez nichž není myslitelné zdraví a dokonalost lidského nitra. A zároveň Korán odhání vše negativní a očišťuje srdce od všech jeho neduhů a neřestí, které srdci škodí a působí jeho zkaženost.1

Muhammed ibn Sálih al-‘Usejmín řekl:

Recitace Koránu je hodnotný čin přinášející nevýslovnou odměnu komukoli, kdo usiluje o Boží potěchu. Je to jednoduchý a snadný skutek, který s sebou nese bezpočet předností. Požehnání, které ho provází, je nekončící. A každý, kdo nedokáže příležitosti k němu využít, skutečně tratí. Korán se skládá z různých kapitol, súr, z nichž každá má své vlastní přednosti a svou hodnotu. Ať už recituješ súru kratší, nebo delší, stále budeš sklízet stejnou odměnu. A tyto přednosti jsou spojeny se všemi koránskými súrami. Nicméně existují konkrétní podání zmiňující konkrétní užitek a přednost určitých súr, jako jsou súry al-Fátiha, al-Bekara, Álu ‘Imrán, al-Ichlás, al-Felek či an-Nás.2

Ibnu l-Kajjim vypráví, že když jeho velký učitel Ibn Tejmíja ve svém životě zažíval nesmírně obtížné chvíle, míval ve zvyku recitovat verše přinášející uklidnění (arab. آيات السكينة ájátu s-sekína).

To jsou, jak Ibnu l-Kajjim dále vysvětluje, koránské verše, v nichž se vyskytuje slovo السكينة as-sekína, pojem označující těžko popsatelný vnitřní pocit klidu, míru a harmonie, který Alláh jako svůj dar sesílá zbožným věřícím v těch nejtěžších chvílích.

Těchto veršů je celkem šest a jsou jimi následující:

(1)

وَقَالَ لَهُمْ نَبِيُّهُمْ إِنَّ آيَةَ مُلْكِهِ أَن يَأْتِيَكُمُ التَّابُوتُ فِيهِ سَكِينَةٌ مِّن رَّبِّكُمْ وَبَقِيَّةٌ مِّمَّا تَرَكَ آلُ مُوسَىٰ وَآلُ هَارُونَ تَحْمِلُهُ الْمَلَائِكَةُ ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَةً لَّكُمْ إِن كُنتُم مُّؤْمِنِينَ

I pravil jim prorok jejich: “Věru znamením vlády jeho bude to, že přijde k vám schránka úmluvy, v níž je bezpečí od Pána vašeho a ostatky toho, co zanechala rodina Mojžíšova a rodina Árónova, a ponesou ji andělé. A bude to pro vás věru znamení, jste-li věřící!”” (Bekara: 248)

(2)

ثُمَّ أَنزَلَ اللَّهُ سَكِينَتَهُ عَلَىٰ رَسُولِهِ وَعَلَى الْمُؤْمِنِينَ وَأَنزَلَ جُنُودًا لَّمْ تَرَوْهَا وَعَذَّبَ الَّذِينَ كَفَرُوا ۚ وَذَٰلِكَ جَزَاءُ الْكَافِرِينَ

Potom Bůh seslal Svou sakínu poslu Svému a věřícím a seslal také vojska, jež byla pro vás neviditelná, a potrestal ty, kdož nevěřili a taková je odměna nevěřících.” (Tewba: 26)

(3)

إِلَّا تَنصُرُوهُ فَقَدْ نَصَرَهُ اللَّهُ إِذْ أَخْرَجَهُ الَّذِينَ كَفَرُوا ثَانِيَ اثْنَيْنِ إِذْ هُمَا فِي الْغَارِ إِذْ يَقُولُ لِصَاحِبِهِ لَا تَحْزَنْ إِنَّ اللَّهَ مَعَنَا ۖ فَأَنزَلَ اللَّهُ سَكِينَتَهُ عَلَيْهِ وَأَيَّدَهُ بِجُنُودٍ لَّمْ تَرَوْهَا وَجَعَلَ كَلِمَةَ الَّذِينَ كَفَرُوا السُّفْلَىٰ ۗ وَكَلِمَةُ اللَّهِ هِيَ الْعُلْيَا ۗ وَاللَّهُ عَزِيزٌ حَكِيمٌ

Jestliže vy mu nebudete pomáhat, Bůh pomohl mu již dříve, když vyhnali jej nevěřící a když byl jedním ze dvou; a když byli oba skryti v jeskyni, pravil svému příteli: “Nermuť se, vždyť Bůh je s námi!” A seslal mu Bůh Svou sakínu a podpořil jej vojsky pro vás neviditelnými a ponížil slova těch, kdož nevěřili, zatímco slovo Boží je nejvyšší – Bůh zajisté je mocný, moudrý.” (Tewba: 40)

(4)

‏ هُوَ الَّذِي أَنزَلَ السَّكِينَةَ فِي قُلُوبِ الْمُؤْمِنِينَ لِيَزْدَادُوا إِيمَانًا مَّعَ إِيمَانِهِمْ ۗ وَلِلَّهِ جُنُودُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۚ وَكَانَ اللَّهُ عَلِيمًا حَكِيمًا

On je ten, jenž sesílá sakínu do srdcí věřících, aby přidali další víru k víře své – a Bohu patří vojska nebeská i pozemská a Bůh vševědoucí je i moudrý” (Feth: 4)

(5)

لَّقَدْ رَضِيَ اللَّهُ عَنِ الْمُؤْمِنِينَ إِذْ يُبَايِعُونَكَ تَحْتَ الشَّجَرَةِ فَعَلِمَ مَا فِي قُلُوبِهِمْ فَأَنزَلَ السَّكِينَةَ عَلَيْهِمْ وَأَثَابَهُمْ فَتْحًا قَرِيبًا

Bůh věru již nalezl zalíbení ve věřících, když ti přísahali věrnost pod stromem, a On dobře ví, co bylo v srdcích jejich. A seslal k nim sakínu a odmění je brzkým úspěchem” (Feth: 18)

(6)

إِذْ جَعَلَ الَّذِينَ كَفَرُوا فِي قُلُوبِهِمُ الْحَمِيَّةَ حَمِيَّةَ الْجَاهِلِيَّةِ فَأَنزَلَ اللَّهُ سَكِينَتَهُ عَلَىٰ رَسُولِهِ وَعَلَى الْمُؤْمِنِينَ وَأَلْزَمَهُمْ كَلِمَةَ التَّقْوَىٰ وَكَانُوا أَحَقَّ بِهَا وَأَهْلَهَا ۚ وَكَانَ اللَّهُ بِكُلِّ شَيْءٍ عَلِيمًا

Hle, tehdy ti, kdož neuvěřili, vložili do srdcí svých zuřivost, zuřivost nevědomosti. A Bůh seslal sakínu Svou poslu Svému a věřícím a učinil pro ně neodlučným slovo bohabojnosti; a zasloužili si ho a byli ho nejvýš hodni. A Bůh o každé věci je vševědoucí.” (Feth: 26)3

  1. Viz Miftáhu Dári s-se’áda, 1/187.
  2. Viz Medžálisu šehri Ramadán, str. 35-37.
  3. Viz Medáridžu s-sálikín, 2/502.