Postup v případě rozdílných odpovědí učenců na stejnou otázku

Logo XXL

OTÁZKA: Jak postupovat v případě, že se řídím odpovědí učence nějakého mezhebu, který nějakou věc povoluje a pak se dozvím od jiného učence jiného mezhebu opačné stanovisko?
ODPOVĚĎ:
Chvála Alláhu.

OTÁZKA: Jak postupovat v případě, že se řídím odpovědí učence nějakého mezhebu, který nějakou věc povoluje a pak se dozvím od jiného učence jiného mezhebu opačné stanovisko?
ODPOVĚĎ:
Chvála Alláhu.
V době zjevení, se muslimové dozvídali o islámských rozhodnutích od Proroka صلى الله عليه و سلم prostřednictvím veršů Vznešeného Koránu a hadísů Božího Proroka صلى الله عليه و سلم – z jeho Sunny. Proto neexistovaly žádné rozdíly v názorech, s výjimkou drobných odchylek. Kdyby k tomu došlo, Prorok صلى الله عليه و سلم by jim vysvětlil, který z vícero názorů byl ten správný.
Když Prorok صلى الله عليه و سلم zemřel, sahába se rozešli do různých regionů, aby tamní lidi vyučovali islám. Od té doby se objevovaly některé rozdíly v některých otázkách fikhu (islámské právní vědy), vzniklé v různých dobách na různých místech.Tyto rozdíly byly způsobeny několika příčinami, které jsme shrnuli z tvrzení učenců:
1. Důkaz k tomu, kdo se rozhodl pro jiný názor, nedospěl a on proto ve svém názoru chyboval.
2. Hadís se k učenci dostal, ale on nepovažoval některého z jeho vypravěčů za důvěryhodného,
3. Hadís se k němu dostal, ale dotyčný jej zapomněl.
4. Hadís se k němu dostal, ale dotyčný jej pochopil jinak, než jak bylo zamýšleno.
5. Hadís se k němu dostal, ale je ve svém předpisu rušen, překryt (arab. mensúch), jiným, tedy rušícím (arab,. násich) textuálním důkazem, který se k dotyčnému již nedostal.
6. Dotyčný považoval tento důkaz za odporující jinému, dle jeho názoru silnějšímu důkazu.
7. Na podporu svého stanoviska použil dotyčný učenec slabší hadísy, nebo slabší argumenty, nežli učenec jiný.
Pro detailní diskusi o těchto a dalších důvodech, viz “Raf ‘u l-Melámi l-Áimmeti l-A’lám” od šejchu l-Islám Ibn Tejmíjje a !al-Chiláf bejne l-‘Ulemá: Asbábuhu we Mewkífúna minhu” od šejcha al-‘Usejmína.
Jaký by tedy měl být islámský postoj vůči rozdílům, které vznikají mezi učenci?Jinými slovy, které ze stanovisek znalců by měly následovat muslimské země a oblasti, které se od sebe liší?
Odpověď se různí pro muslima, který je znalcem šarí’y a pro obyčejného praktikujícího věřícího.
Co se týče toho,kdo studoval šarí’atské nauky a zná jejich základní principy, podle nichž dokáže rozlišit správné od špatného, pokud jde o názory znalců, Pak musí následovat ty, o kterých si myslí, že jsou správné, a ignorovat ty, o kterých si myslí, že jsou mylné.
Pokud jde o ty, kteří nemají znalosti a tak nemohou rozlišit mezi správným a špatným stanoviskem znalců, tito
musí nasledovat fetwu učence, kterému důvěřují a kterému věří, ať již je z jejich země nebo nikoli. Neměli by měnit to,co dělají,přestože slyší fetwu jiného učence, která se liší od té předešlé. Pokud si na základě své důvěry v náboženský závazek a znalost dotyčného šejcha později uvědomí, že to, co se dozvěděli, je skutečně správný názor, mají jej respektovat.
Šejch Muhammed ibnu s-Sálih ‘Usejmín řekl:
Ten, kdo má znalosti o důkazech, je povinen řídit se důkazy, i když to jde proti některým z imámů, pokud to není v rozporu s konsensem ummy. Ten, kdo žádné takové znalosti nemá, by měl požádat učence, protože Alláh říká;
وَمَا أَرْسَلْنَا مِنْ قَبْلِكَ إِلا رِجَالا نُوحِي إِلَيْهِمْ فَاسْأَلُوا أَهْلَ الذِّكْرِ إِنْ كُنْتُمْ لا تَعْلَمُونَ
A vyslali jsme před tebou jen muže, jimž dali jsme vnuknutí – a zeptejte se lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li! (Nahl:43).
Takový by se měl, ptát někoho, o kom si myslí, že má více znalosti, ale není to povinnost, neboť i ten, kdo je dobrý, může pochybit, co se týče konkrétních otázek. Prioritou by mělo být následovat toho, kdo je více znalý a více zbožný.
Zdroj: http://islamqa.com/en/ref/68152/mahram% … %20opinion
Překlad: Umm Júsuf.
Redakčně upravováno.