Vznešený Alláh praví:
وَكَذَٰلِكَ جَعَلْنَا لِكُلِّ نَبِيٍّ عَدُوًّا شَيَاطِينَ الْإِنسِ وَالْجِنِّ يُوحِي بَعْضُهُمْ إِلَىٰ بَعْضٍ زُخْرُفَ الْقَوْلِ غُرُورًا ۚ وَلَوْ شَاءَ رَبُّكَ مَا فَعَلُوهُ ۖ فَذَرْهُمْ وَمَا يَفْتَرُونَ
„A takto jsme učinili každému poslu nepřátele: satany z lidí i džinů, kteří si vzájemně našeptávají ozdobná slova plná bludů. Kdyby Pán tvůj chtěl, nebyli by tak činili; ponech je tedy v tom, co si vymýšlejí!“ (An’ám: 112)
Takíjuddín Muhammed ibn ‘Alí al-Birkewí al-Hanefí pravil:
„Cílem šejtánské zloby (a i cílem šejtánských zajatců a následovníků) je zbavit věřící jejich víry, ponoukat k porušování náboženských předpisů, neposlušnosti a páchání zločinů. A tím nejmenším cílem, kterého může šejtán dosáhnout, je spoutat aktivitu člověka v konání dobra a degradovat ho z vyšších příček na ty nižší a živočišnější. Šejtán se nespokojuje s malými hříchy a lidskými slabůstkami, kromě tehdy, když ztratí naději, že se dotyčný dopustí nějakého většího prohřešku.“1
Málik ibn Dínár o šejtánech z řad lidí řekl: „Věru šejtáni lidští jsou pro mne horší, nežli šejtáni z řad džinů. Protože když Alláha poprosím o ochranu před šejtány z řad džinů, oni se rozutečou, ale lidští šejtáni stále přicházejí a stahují mne ke hříchu už třeba jen svými pohledy.“2
A Jahjá ibn Kesír ohledně šejtánů z řad džinů poznamenal:
„Alláh nám přikázal být shovívavý k našim lidským nepřátelům a chovat se k nim milosrdně, aby člověku vrozená dobrota v jejich nitru převládla a oni se nakonec stali našimi přáteli. Nicméně vůči šejtánským nepřátelům je třeba se bránit bez milosti. Nelze se vůči nim chovat laskavě, protože jediné, co chtějí, je zničit syny Adamovy. To kvůli intenzitě odvěkého a pradávného nepřátelství mezi nimi a jejich praotcem a mezi lidmi a jejich praotcem Adamem.“3
A každý člověk, který v jiných lidech podněcuje zlo, je lidským šejtánem, stojí na straně šejtána, je jeho nohsledem, členem jeho vojska a jeho oddaným stoupencem, anebo je alespoň jeho otrokem, nevolníkem a zajatcem, který se ocitl plně v jeho moci a nenachází sil, aby se mu vzepřel.
Lidským šejtánem je kdokoli z lidského rodu, kdo povzbuzuje ke hříchu, nemravnosti a nemorálnímu jednání a odrazuje od bohabojnosti a bezúhonnosti, neboť Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تَتَّبِعُوا خُطُوَاتِ الشَّيْطَانِ ۚ وَمَن يَتَّبِعْ خُطُوَاتِ الشَّيْطَانِ فَإِنَّهُ يَأْمُرُ بِالْفَحْشَاءِ وَالْمُنكَرِ ۚ وَلَوْلَا فَضْلُ اللَّهِ عَلَيْكُمْ وَرَحْمَتُهُ مَا زَكَىٰ مِنكُم مِّنْ أَحَدٍ أَبَدًا وَلَٰكِنَّ اللَّهَ يُزَكِّي مَن يَشَاءُ ۗ وَاللَّهُ سَمِيعٌ عَلِيمٌ
„Vy, kteří věříte! Nenásledujte kroky satanovy! Tomu, kdo následuje kroky satanovy, přikazuje on nestoudnost a věci zavrženíhodné. A kdyby nebylo laskavosti Boží vůči vám a milosrdenství Jeho, žádný z vás by se byl nikdy neočistil, avšak Bůh očišťuje, koho chce, a Bůh slyšící je i vševědoucí.“ (Núr: 21)
Lidským šejtánem je každý z lidského rodu, který vybízí ke hříchu, ztrátě morálky, závislostem, modloslužebnictví a k ulpívání na čemkoli stvořeném , kdo podněcuje nenávist a nepřátelství mezi lidmi a odvrací od víry, vzpomínání Alláha a dodržování modliteb, shodně slovům Božím:
إِنَّمَا يُرِيدُ الشَّيْطَانُ أَن يُوقِعَ بَيْنَكُمُ الْعَدَاوَةَ وَالْبَغْضَاءَ فِي الْخَمْرِ وَالْمَيْسِرِ وَيَصُدَّكُمْ عَن ذِكْرِ اللَّهِ وَعَنِ الصَّلَاةِ ۖ فَهَلْ أَنتُم مُّنتَهُونَ
„Satan chce mezi vámi podnítit pomocí vína a hry majsiru nepřátelství a nenávist a odvést vás od vzývání Boha a od modlitby. Přestanete s tím tedy?“ (Máida: 91)
Takoví lidé jsou lidští šejtáni, dokonce i kdyby to byly naše vlastní děti a rodiče. A pokud se tak – nedej Bože – stane, pak je na nás, abychom zůstali otevření a plni pochopení, schopni varovat je před jimi samými a poskytnout jim dobré rady. Protože pokud se jejich srdce naším přičiněním obrátí a Alláh je uvede na správnou cestu, bude to pro nás lepší, nežli cokoli z pokladů tohoto světa.
A většina lidí prosazuje a propaguje věci, o nichž soudí, že jsou výtečné a skvělé, avšak jsou ohavné a špatné, jenomže oni tak daleko nedohlédnou.