Slyšeli jste někdy o dni, kdy lidstvo kapitulovalo?
Věřím, že zřejmě nikoli. Protože informace o tomto dni se před vámi velmi dobře ukrývají a tutlají. Zřejmě bude jednodušší odhalit nejožehavější státní tajemství, nežli se něco dozvědět o dni, kdy kapitulovalo celé lidstvo.
Jenže co je cílem všeho toho tutlání informací o dni, kdy kapitulovalo celé lidstvo? Je to jednoduché. Pokud uznáme, že celé lidstvo kapitulovalo a pokud informace o tom rozšíříme na veřejnost, mnozí lidé prostřednictvím toho pochopí, co je účelem jejich bytí na tomto světě, kdo je jejich Pánem a že mají povinnost v Něho uvěřit a podrobit se Mu.
A kdy že to vlastně lidstvo kapitulovalo?
Kapitulovalo onoho dne, kdy Alláh lidstvo jako celek, spolu se světem džinů zároveň, všechny vyzval, že pokud nevěří v Korán, pokud tvrdí, že se prostě jedná o dílo Muhammeda صلى الله عليه وسلم, aby vymysleli a sepsali knihu podobnou Koránu, k čemuž si mohou navzájem pomáhat, kolik jen chtějí.
Když nemohli na tuto výzvu odpovědět, když na ni rezignovali ti největší mistři a nejdovednější znalci jazyka na celé planetě, kterými v té době byli Arabové, spustil Alláh laťku o něco níže a vyzval celé lidstvo i všechny džiny, aby vytvořili alespoň deset súr, jako jsou koránské súry, o nichž se domnívali, že si je Muhammed صلى الله عليه وسلم sám vymýšlí. Jenže oni byli zahanbeni ještě jednou a byli donuceni poraženě sklopit hlavy a uznat vlastní kapitulaci.
Zůstala ovšem výzva na deseti súrách, jako jsou ty koránské?
Nikoli. Vznešený Alláh chtěl lidstvu ukázat, jak moc je slabé a jak moc je zároveň i zpupné, když je mu tolik zatěžko uvěřit v Něj a podrobit se Mu. Proto výzvu ještě jednou snížil na jen jednu jedinou súru jako byly ty, které Alláh zjevoval Muhammedovi صلى الله عليه وسلم a o kterých lidé tvrdili, že si je Muhammed صلى الله عليه وسلم vymýšlí a že i oni si mohou vymyslet něco podobného tak jako on. A uspěli lidé aspoň v této výzvě?
Samozřejmě, že nikoli. A samozřejmě, že v ní ani nikdy nebudou moci uspět.
A právě v tomto okamžiku lidstvo kapitulovalo doslova a do písmene. I když se od něho chtěla jen jedna jediná súra, podobná těm, které byly zjeveny Muhammedovi صلى الله عليه وسلم, súra jako je ta nejkratší v Koránu, jejíž délka nepřesahuje jen několik veršů a jen pár řádků v knize. Nezmohli se ani na tak málo. Nikdo z nich. I když islám tolik nenáviděli. I když ho nenáviděli zrovna tak silně, jako ho nenávidí dnešní nepřátelé lidstva. I když se snažili Poslu Božímu صلى الله عليه وسلم tolik škodit a vymýšleli si na jeho adresu pomluvy, od nichž je on naprosto čist. A Alláh pouze vyzval všechny, tedy i je, aby zapojili své nejlepší dovednosti v tom oboru, v němž excelovali ze všech nejvíce, tedy v básnictví a umění jazyka. Ale ani přesto nebyli s to se této vhozené rukavice adekvátně chopit. Lidstvo kapitulovalo právě v tomto momentu.
A nejen to.
Aby Vznešený Alláh potupně zanořil všem těm násilníkům a bezvěrcům nos do prachu, tato výzva zůstane otevřená až do Soudného Dne. Až do konce věků mají šanci s něčím přijít. Mohou napsat byť i třeba jednu kratinkou súru, aby se podobala a mohla soupeřit s těmi súrami, které byly zjeveny Muhammedovi صلى الله عليه وسلم před čtrnácti stoletími.
První výzva byla napsat něco jako Korán, který byl zjeven Muhammedovi, s možností si k tomu navzájem pomáhat, jako se uvádí ve verši:
قُل لَّئِنِ اجْتَمَعَتِ الْإِنسُ وَالْجِنُّ عَلَىٰ أَن يَأْتُوا بِمِثْلِ هَٰذَا الْقُرْآنِ لَا يَأْتُونَ بِمِثْلِهِ وَلَوْ كَانَ بَعْضُهُمْ لِبَعْضٍ ظَهِيرًا
„Rci: “I kdyby se lidé a džinové spojili, aby něco podobného Koránu tomuto vytvořili, nebyli by schopni přijít s něčím podobným, byť by si vzájemně byli pomocníky.““ (Isrá: 88)
V komentáři k tomuto verši ‘Abdurrahmán ibn Násir as-Se’dí píše:
„Toto je nevyvratitelný důkaz pravdivosti toho, s čím přišel Boží Posel Muhammed, protože Alláh zde vyzývá všechny lidi i džiny jako celek, aby složili něco, jako je Korán, s tím, že si mohou navzájem pomáhat. A zároveň je zpravuje o tom, že toho nikdy nebudou moci dosáhnout, i kdyby si k tomu navzájem vypomáhali. A stalo se přesně tak, jak řekl. Toho, co se od nich žádalo, mohli dosáhnout. Měli k tomu všechny předpoklady. Byli skvělými znalci jazyka, skvělými básníky, byli k tomu nejlépe připraveni a měli tu nejlepší praxi. Byli k tomu nejkompetentnější. Nic by jim nemuselo stát v cestě a oni to i přesto za celou dobu nedokázali. A to je jasný důkaz, že se naprosto očividně vzdali a podrobili se islámu, po dobrém i po zlém. Nebyli schopni mu vzdorovat a na výše popsanou výzvu náležitě odpovědět.“ 1
Druhá výzva žádala vymyslet alespoň deset súr jako jsou ty koránské, slovy Vznešeného:
أَمْ يَقُولُونَ افْتَرَاهُ ۖ قُلْ فَأْتُوا بِعَشْرِ سُوَرٍ مِّثْلِهِ مُفْتَرَيَاتٍ وَادْعُوا مَنِ اسْتَطَعْتُم مِّن دُونِ اللَّهِ إِن كُنتُمْ صَادِقِينَ
„Nebo říkají: „On si to vymyslil!“ Odpověz: Přineste tedy deset súr podobných tomuto, vámi vymyšlených, a pozvěte si na pomoc, koho jen můžete, kromě Boha, jste-li pravdomluvní!“ (Húd: 13)
Vznešený Alláh jejím prostřednictvím ponížil všechny ty, kteří hlásali, že je Korán Muhammedovým صلى الله عليه وسلم výmyslem. Tito lidé logicky předpokládali, že pokud je Korán skutečně dílem Muhammeda صلى الله عليه وسلم coby lidského jedince, potom i oni, navíc jako kolektiv, mohou vymyslet něco podobného, jako je to, co se mu zjevuje. Nicméně nic takového vymyslet nedokázali.
Tím jasně přiznali, že jejich svědectví ohledně Posla Božího صلى الله عليه وسلم, když tvrdili, že si své Svaté Písmo vymýšlí a o žádné Boží zjevení nejde, byla lživá.
Třetí a definitivní výzva vedoucí ke kapitulaci lidstva jako celku je ta, která měla být zároveň tou nejjednodušší. Šlo o napodobení jedné jediné súry bez stanovení její minimální délky a to je uváděno v koránském verši:
وَإِن كُنتُمْ فِي رَيْبٍ مِّمَّا نَزَّلْنَا عَلَىٰ عَبْدِنَا فَأْتُوا بِسُورَةٍ مِّن مِّثْلِهِ وَادْعُوا شُهَدَاءَكُم مِّن دُونِ اللَّهِ إِن كُنتُمْ صَادِقِينَ ﴿٢٣﴾ فَإِن لَّمْ تَفْعَلُوا وَلَن تَفْعَلُوا فَاتَّقُوا النَّارَ الَّتِي وَقُودُهَا النَّاسُ وَالْحِجَارَةُ ۖ أُعِدَّتْ لِلْكَافِرِينَ ﴿٢٤﴾
„Jste-li na pochybách o tom, co jsme seslali služebníku svému, tedy přineste súru podobnou této a předvolejte si svědky své kromě Boha, jste-li pravdomluvní! Však neučiníte-li to – a vám se to věru nepodaří – pak střezte se ohně, jehož palivem jsou lidé a kamení a jenž připraven je pro nevěřící.“ (Bekara: 23-24)
V tomto verši Vznešený Alláh jasně ohlašuje, že tuto výzvu lidstvo nikdy nezvládne splnit. A skutečně, tato výzva zůstala nepokořena až dodnes. Doposud se mezi lidmi nenašel nikdo, kdo by byl schopen vymyslet alespoň jednu jedinou súru, která by se podobala některé z těch, co byly zjeveny Muhammedovi صلى الله عليه وسلم.
Abychom byli objektivní, v historii samozřejmě proběhlo několik pokusů ze strany jistého počtu arogantních namyšlenců, kteří se snažili vymyslet súru podobnou některé z koránských, jako například slavný pokus jemámského lžiproroka Musejlemy al-Kezzába, který se svými neumělými veršovánkami nechvalně „proslavil.“ Za jeho rádoby „súry,“ o nichž tvrdil, že mu je zjevuje Bůh, jehož je prorokem, se mu posmívaly i malé děti.
Ibn Kesír uvádí jeden takový zajímavý dialog mezi urozeným mekkánským Kurejšovcem ‘Amrem ibnu l-‘Ásem رضي الله عنه a tímto Musejlemou. Když ještě před vlastním přijetím islámu přicestoval ‘Amr z Mekky k Musejlemovi do an-Nedždu, ten se ho zeptal: „A co nového bylo zjeveno vašemu soukmenovci?“
„Zjevena mu byla jedna velmi krátká súra,“ odpověděl ‘Amr, přičemž Musejlemovi následně zarecitoval súru al-‘Asr:
وَالْعَصْرِ ﴿١﴾ إِنَّ الْإِنسَانَ لَفِي خُسْرٍ ﴿٢﴾ إِلَّا الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ وَتَوَاصَوْا بِالْحَقِّ وَتَوَاصَوْا بِالصَّبْرِ ﴿٣﴾
„Při době! Věru člověk vskutku do záhuby spěje, kromě těch, kdož uvěřili, ctnostné činy konali a vzájemně se k pravdě a neochvějnosti vybízeli.“ (‘Asr: 1-3)
Musejlema se zamyslel a potom řekl, že i jemu byla zjevena docela podobná súra. A potom tuto „súru“ odrecitoval ‘Amrovi:
يا وبر يا وبر، إنَّما أنت أذنان وصدرٌ، وسائرك حفزُ نقزٍ!
„Ó damane, ó damane, věru nejsi nic, než dvě uši a hruď a zbytek tebe je jen ústí nory!“
Potom se Musejlema zeptal ‘Amra: „Tak co na ni říkáš?“
A ‘Amr mu škodolibě odpověděl: „Při Alláhu, ty sám víš, že i já vím, že jsi sedmilhář!“2
Kdo po tomto všem potřebuje nějaký další důkaz, že je Alláh Pánem nebes i země a jen On má výhradní právo na všechno uctívání, že On jediný je Ten, kdo nás stvořil a kdo nás znovu vzkřísí kvůli zúčtování v Soudný Den, ten je slepý, byť má oči a hluchý, byť má uši.
Vznešený Alláh o takových říká:
وَلَقَدْ ذَرَأْنَا لِجَهَنَّمَ كَثِيرًا مِّنَ الْجِنِّ وَالْإِنسِ ۖ لَهُمْ قُلُوبٌ لَّا يَفْقَهُونَ بِهَا وَلَهُمْ أَعْيُنٌ لَّا يُبْصِرُونَ بِهَا وَلَهُمْ آذَانٌ لَّا يَسْمَعُونَ بِهَا ۚ أُولَٰئِكَ كَالْأَنْعَامِ بَلْ هُمْ أَضَلُّ ۚ أُولَٰئِكَ هُمُ الْغَافِلُونَ
„A stvořili jsme věru pro peklo množství džinů i lidí, kteří mají srdce, jimiž nic nechápou, a mají oči, jimiž nic nevidí, a mají uši, jimiž nic neslyší. Podobají se dobytku, ba jsou ještě zbloudilejší – a to jsou ti, kdož jsou lhostejní!“ (A’ráf: 179)
Autor: Elvedin Pezić
Zdroj: Facebookový účet E. P.
Do češtiny přeložil a upravil: Alí Větrovec