Vznešený Alláh pochválil svého Posla صلى الله عليه وسلم slovy:
وَإِنَّكَ لَعَلَىٰ خُلُقٍ عَظِيمٍ
Vždyť vskutku povaha tvá je vznešená. (Kalem:4)
Vznešený Alláh pochválil svého Posla صلى الله عليه وسلم slovy:
وَإِنَّكَ لَعَلَىٰ خُلُقٍ عَظِيمٍ
Vždyť vskutku povaha tvá je vznešená. (Kalem:4)
Pojem خلق عظيم chulukun ‘azímun zmíněný v tomto verši byl Ibn ‘Abbásem رضي الله عنه a Mudžáhidem vysvětlen pomocí termínu الدين ad-dínu, znamenajícího náboženství, světonázor, způsob žití a přístup k životu. Tedy jakoby Stvořitel jinými slovy říkal: „Ty následuješ vznešené Náboženství Islámu, v němž jsou zahrnuty veškeré podoby dobrých mravů.“ [1]
Míra vznešenosti něčích mravů pak přímo ukazuje na úroveň víry daného člověka a vytříbenost jeho charakteru, jak popsal Posel Boží صلى الله عليه وسلم, když za nejlepší z lidí v obecně přijímaných hadísech označil ty, kteří mají nejvytříbenější mravy. Mezi mnoha jeho výroky, které se tohoto týkají, je i tento:
أكمل المؤمنين إيمانا أحسنهم خلقا
„Nejdokonalejší ve své víře jsou ti věřící, jejichž mravy jsou nejvytříbenější.“ [2]
Šejch Ibn ‘Usejmín ve svém komentáři k an-Newewího dílu Rijádu s-sálihín uvádí, že nezbytnou součástí vznešené mravnosti ve vztahu k Alláhu je prokázat spokojenost s tím, co Alláh věřícím zakázal, jakož i spokojenosti s tím, co jim zaručil nebo co jim upřel.
Nezbytnou součástí vznešené mravnosti směrem k ostatním lidem je mít s nimi trpělivost a chovat se k nim férově a spravedlivě, i kdyby se oni vůči nám takto nechovali, jednat uctivě a racionálně, bez hněvu a emocí a nenechat se vyvést z míry jejich negativními výstupy a neustálým obtěžováním.
Budování vytříbeného charakteru a zdokonalování vlastní mravnosti v sobě ztělesňuje podstatu toho, co znamená být muslimem a právě tyto jsou měřítkem, podle něhož můžeme posuzovat, kdo je lepším muslimem a kdo horším.
Možná z tohoto důvodu pravil imám Ibnu l-Kajjim:
الدين كله خلق . فمن زاد عليك في الخلق زاد عليك في الدين
„Náboženství ve své celistvosti jest mravností. Proto ten, kdo tě převyšuje svou mravností, převyšuje tě i co do náboženství.“ [3]
Zdroj: www.ilmpoint.com, upraveno redakcí
_________________________________
[1] Viz Tefsír at-Taberí k verši Kalem:4.
[2] Zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4682. At-Tirmizí a Ibn Hibbán oceňují isnád tohoto hadísu jako sahíh, viz také al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 1230.
[3] Viz Medáridžu s-sálikín, 2/307.