Město Mekka v horách Hidžázu je známé tím, že se v něm nachází al-Harám, nejvýznamnější posvátné místo islámu a že je samotné součástí jeho posvátného okrsku.
O významu Mekky hovoří Stálá komise pro fetwy v Království Saúdské Arábie takto:
Město Mekka v horách Hidžázu je známé tím, že se v něm nachází al-Harám, nejvýznamnější posvátné místo islámu a že je samotné součástí jeho posvátného okrsku.
O významu Mekky hovoří Stálá komise pro fetwy v Království Saúdské Arábie takto:
„Alláh učinil Mekku místem poutním místem pro lidstvo, místem bezpečí a umístil do ní svatyni, k níž směřují poutníci i učenci, aby tam vykonávali rituály velké a malé pouti (tj. حج hadždže a عمرة ‘umry) v atmosféře klidu a míru, s nadějí v Boží odměnu a bázní před Božím trestem. Je to místo, kde se muslimové navzájem poznávají, radí a konzultují ohledně svých náboženských i světských záležitostí. Je to místo, kde je vykonání modlitby či jiného zbožného činu násobeno.“ [1]
Samotný název Mekka lze vysvětlit několika způsoby:
A.
Jde o arabizovaný starší semitský název daného místa, jenž původně zněl َبَكَّّة Bekka a prodělal arabizací hláskovou změnu z b na m.
Této teorii nasvědčuje fakt, že tvar Bekka se objevuje i v Koránu:
إِنَّ أَوَّلَ بَيْتٍ وُضِعَ لِلنَّاسِ لَلَّذِى بِبَكَّةَ مُبَارَكًا وَهُدًى لِّلْعَـٰلَمِينَ
Věru prvním chrámem, jenž pro lidstvo byl založen, byl ten, jenž v Bekce stojí, jenž požehnáním je i vedením správným pro lidstvo veškeré. (Áli ‘Imrán:96)
Bekka pak dostala jméno podle balzámovníků, tedy stromů s vonnou pryskyřicí, kterou roní jako slzy. Arabské sloveso بكى beká – يبكي jebkí dodnes znamená plakat.
Starší semitský původ tohoto místního jména podporuje i skutečnost, že toponymum Bekka se objevuje jako hebrejský kognát Bakcha i v Bibli a to přímo, konkrétně v Žalmech:
„Blaze těm, kdo bydlí ve tvém domě, mohou tě zde vždycky chválit. Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě, těm, kteří se vydávají na pouť. Když Dolinou balzámovníků se ubírají (hebr. עֹבְרֵי, בְּעֵמֶק הַבָּכָא, ve zjednodušené transliteraci ‘obheréj be-‘émek ha-bbákchá’), učiní ji prameništěm, včasný déšť ji halí požehnáním.“ (Žl 84: 5-7)
B.
Tento místní název je čistě arabského původu a možno ho odvodit různými etymologiemi přímo z arabštiny.
Vznešený Alláh uvádí u tohoto místního jména i tvar مَكَّة Mekka:
وَهُوَ الَّذِي كَفَّ أَيْدِيَهُمْ عَنكُمْ وَأَيْدِيَكُمْ عَنْهُم بِبَطْنِ مَكَّةَ مِن بَعْدِ أَنْ أَظْفَرَكُمْ عَلَيْهِمْ ۚ وَكَانَ اللَّهُ بِمَا تَعْمَلُونَ بَصِيرًا
On je ten, jenž odvrátil ruce jejich od vás a ruce vaše od nich v údolí Mekky poté, co vám nad nimi uštědřil vítězství; a Bůh dobře pozoruje vše, co děláte. (Feth: 24)
Takových etymologií se předkládá hned několik různých.
Může být odvozen od slovesa مَكَّ mekke– يمك jemekku s významem zbavovat špatného. Říká se مكة تمكّ الجبارين Mekketu temekke l-džábirín, tj. Mekka zbavuje zpupné jejich zpupnosti.
Může být odvozen od slovesa مك عن mekke ‘an s významem odstranit ze sebe. Říká se مكة تمك الفاجر عنها Mekketu temekke l-fádžira ‘anhá, tj. Mekka ze sebe odstraňuje zlovolníka.
Jiným základem může být sloveso مك mekke– يمك jemukku s významem sát, vysávat, vymačkávat silou. Říká se يمُكُّ الفصيل ضَرْعَ أمّه jemukku l-fasílu dar’a ummih, tj. velbloudě vysálo vemeno své matky.
Dalším možným slovesným základem je امتك imtekke – يمتك jemtikku s významem přilákat, přimámit. Říká se اِمْتَكَّ الفصيل ما في ضرع أمه imtekke l-fasíle má fí dar’i ummih, tj. velbloudě bylo přimámeno tím, co je ve vemeně jeho matky.
Všechny tyto charakteristiky má i Mekka. I ona odstraňuje hříchy a charakterové vady hříšníků, odhání od sebe zkažené a zlovolné a přitahuje k sobě lidi z celého světa.
Další učenci zmínili, že slovesný základ مك mekke může odkazovat i na přeplnění davem.
Jákút al-Hamewí uvádí ve svém Lexikonu měst vedle četných dalších vysvětlení toponyma Mekka i toto zajímavé odůvodnění:
„Aš-Šarkí ibnz l-Kattámí uvádí, že sloveso مَكَّ mekke také znamená cvrlikat či švitořit jako zpěvný pták. V dobách džáhilíje, tj. barbarství a nevědomosti o správném náboženství dávní Arabové říkávali: Naše pouť bude úplná, až když dojdeme ke Ka’bě a zašvitoříme (arab. نمك nemekku) při ní.“ Měli tím na mysli příměr švitoření, jaké vydává pták zvaný مكَّاء mukká´ (pl.مَكَاكِيٌّ mekákí), [2] V oněch dobách totiž Arabové během obcházení Ka’by pískali, zpívali a tleskali rukama. Mekka tedy byla pojmenována, podle toho, že v ní bylo slyšet švitoření (arab.مكّ mukkun).“ [3]
_____________________________________________
[1] Viz Fetáwá l-ledžneti d-dáima, fetwa č. 3056. Odpovídali šejchové ‘Abdulláh ibn Ku’úd, ‘Abdulláh ibn Ghudejján, ‘Abdurrezzák al-‘Afífí a předsedal ‘Abdul’azíz ibn ‘Abdilláh ibn Báz.
[2] Ornitologům známý jako skřivan dudkovitý (Alaemon alaudipes).
[3] Viz Mu’džemu l-buldán, 5/182.