Ludvík Kuba (1863-1956) byl český malíř, etnograf a folklorista sbírající lidové písně. Tento nadšený národní buditel a vlastenec, znalec a obdivovatel slovanské kultury podnikl také několik cest za slovanskými muslimskými národy na Balkán – do Bosny a do Černé Hory.
Ohledně příchodu islámu do těchto oblastí v jednom ze svých děl, pojmenovaném Čtení o Bosně a Hercegovině (z roku 1937), poznamenal:
„[Až s islámem sem] vtáhlo lidství, neboť vedle džamií, medres a tekijí (klášterů) se chvatně stavěly mosty a cesty, vodovody a studánky, hány (hospody na cestách) a lázně… Karavanseraily, kolem nichž vznikaly krámky, se stávaly hořčičným semenem měst, která rostla v rovinách jako houby po dešti, kdežto dříve neměla šlechta jiných starostí, než aby nechala hynout celá pokolení při stavbě svých hradů.“
Titulní obrázek je Kubova vlastní tvorba, kolorovaná kresba L. Kuby z roku 1893, zachycující jednu z mešit ve staré městské zástavbě v jihobosenském Mostaru. Uvedeno v soupisu Ludvík Kuba, Soupis malířského díla, Praha 1946, str. 111.