Tělesná smyslnost a fyzické požitky na onom světě. díl 7.

blue and yellow floral textile

Odměna uspokojením emocí v Ráji

V Ráji nebudou oddané věřící a dobro konající obtěžovat žádné výlevy nenávisti a zášti ze strany těch, kteří jim nepřejí nic dobrého.

Vznešený Alláh praví:

وَالْمَلَائِكَةُ يَدْخُلُونَ عَلَيْهِم مِّن كُلِّ بَابٍ ‎﴿٢٣﴾‏ سَلَامٌ عَلَيْكُم بِمَا صَبَرْتُمْ ۚ فَنِعْمَ عُقْبَى الدَّارِ ‎

A andělé budou přicházet jim v ústrety u všech dveří zdravíce: “Mír s vámi za to, že trpěliví jste byli!” A jak překrásný bude příbytek konečný!“ (Ra’d: 23-24)

لَا يَسْمَعُونَ فِيهَا لَغْوًا وَلَا تَأْثِيمًا ‎﴿٢٥﴾‏ إِلَّا قِيلًا سَلَامًا سَلَامًا ‎

A neuslyší tam plané tlachání ani k hříchu svádění, nýbrž jen slova: “Mír, mír s vámi!“ (Wáki’a: 25-26)

Veškeré negativní emoce budou odňaty i z jejich vlastního prožívání. Ještě, než bohabojní a bezúhonní vejdou do Ráje, zastaví se před jeho branami na místě zvaném القنطرة al-Kantara. Tam Alláh z jejich srdcí odejme vše negativní, co v nich ještě zůstalo, a co by jim překáželo v Ráji a rajském užívání nekončící blaženosti:

إِنَّ الْمُتَّقِينَ فِي جَنَّاتٍ وَعُيُونٍ ‎﴿٤٥﴾‏ ادْخُلُوهَا بِسَلَامٍ آمِنِينَ ‎﴿٤٦﴾‏ وَنَزَعْنَا مَا فِي صُدُورِهِم مِّنْ غِلٍّ إِخْوَانًا عَلَىٰ سُرُرٍ مُّتَقَابِلِينَ ‎﴿٤٧﴾‏ لَا يَمَسُّهُمْ فِيهَا نَصَبٌ وَمَا هُم مِّنْهَا بِمُخْرَجِينَ ‎

Naopak bohabojní mezi zahradami a u pramenů budou přebývat: “Vstupte do nich s pokojem a bezpečni!” Z hrudí jejich jim veškerou zášť vyrveme a budou na lehátkách bratrsky odpočívat a druh na druha se dívat, žádná starost se jich tam nedotkne a nebudou odtamtud nikdy vyhnáni.“ (Hidžr: 45-48)

Nepocítí ani zoufalství kvůli minulosti, ani úzkost z budoucnosti:

وَقَالُوا الْحَمْدُ لِلَّهِ الَّذِي أَذْهَبَ عَنَّا الْحَزَنَ ۖ إِنَّ رَبَّنَا لَغَفُورٌ شَكُورٌ ‎﴿٣٤﴾‏ الَّذِي أَحَلَّنَا دَارَ الْمُقَامَةِ مِن فَضْلِهِ لَا يَمَسُّنَا فِيهَا نَصَبٌ وَلَا يَمَسُّنَا فِيهَا لُغُوبٌ ‎

A budou říkat: “Chvála Boha, jenž od nás zármutek vzdálil! Pán náš věru je odpouštějící a za vděčnost uznalý, On je ten, který nás z milosti své ubytoval v příbytku trvalém, v němž nedotkne se nás námaha žádná a nedotkne se nás v něm ani únava.“ (Fátir: 34-35)

Budou se těšit věčné blízkosti těch, které na tomto světě milovali ze všech nejvíce, tedy pokud i tito byli mezi oddanými a dobro konajícími věřícími:

إِنَّ الْمُسْلِمِينَ وَالْمُسْلِمَاتِ وَالْمُؤْمِنِينَ وَالْمُؤْمِنَاتِ وَالْقَانِتِينَ وَالْقَانِتَاتِ وَالصَّادِقِينَ وَالصَّادِقَاتِ وَالصَّابِرِينَ وَالصَّابِرَاتِ وَالْخَاشِعِينَ وَالْخَاشِعَاتِ وَالْمُتَصَدِّقِينَ وَالْمُتَصَدِّقَاتِ وَالصَّائِمِينَ وَالصَّائِمَاتِ وَالْحَافِظِينَ فُرُوجَهُمْ وَالْحَافِظَاتِ وَالذَّاكِرِينَ اللَّهَ كَثِيرًا وَالذَّاكِرَاتِ أَعَدَّ اللَّهُ لَهُم مَّغْفِرَةً وَأَجْرًا عَظِيمًا ‎

Muslimové a muslimky, věřící muži a věřící ženy, poslušní a poslušné, pravdomluvní a pravdomluvné, trpěliví a trpělivé, pokorní a pokorné, dárci a dárkyně almužny, postící se muži a postící se ženy, cudní a cudné, muži a ženy hojně Boha vzpomínající – těm všem Bůh věru připravil odpuštění i odměnu nesmírnou.“ (Ahzáb: 35)

إِنَّ أَصْحَابَ الْجَنَّةِ الْيَوْمَ فِي شُغُلٍ فَاكِهُونَ ‎﴿٥٥﴾‏ هُمْ وَأَزْوَاجُهُمْ فِي ظِلَالٍ عَلَى الْأَرَائِكِ مُتَّكِئُونَ ‎﴿٥٦﴾‏ لَهُمْ فِيهَا فَاكِهَةٌ وَلَهُم مَّا يَدَّعُونَ ‎

V ten den budou obyvatelé ráje radovánkami zaměstnáni a oni i manželky jejich ve stínu na poduškách spočinou a tam ovoce a vše, oč požádají, míti budou.“ (Jásín: 55-57)

A dostane se jim satisfakce za učiněné dobro v podobě Boží spokojenosti, jíž je Alláh zahrne:

وَعَدَ اللَّهُ الْمُؤْمِنِينَ وَالْمُؤْمِنَاتِ جَنَّاتٍ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا وَمَسَاكِنَ طَيِّبَةً فِي جَنَّاتِ عَدْنٍ ۚ وَرِضْوَانٌ مِّنَ اللَّهِ أَكْبَرُ ۚ ذَٰلِكَ هُوَ الْفَوْزُ الْعَظِيمُ

Bůh přislíbil věřícím mužům a věřícím ženám zahrady, pod nimiž řeky tekou, v nichž nesmrtelní budou dlít, a přislíbil jim příbytky rozkošné v zahradách Edenu. Však zalíbení Boží bude odměnou největší, a to úspěch bude nesmírný.“ (Tewba:72)

Soudobý učenec Sálih al-Fewzán praví:

V ráji už nebudou žádné choroby a bolesti, žádné smutky a starosti a ani žádná smrt. Nebudou tam žádné spory, hádky a rozmíšky mezi lidmi. Alláh vyjme veškeré zbývající stopy zloby a zášti ze srdcí obyvatel Ráje. Všichni z nich se následkem toho stanou skutečnými bratry, užívajícími si společně ve sdíleném nepomíjejícím štěstí, těšíce se jedni ze společnosti druhých navzájem a radujíce se všichni pospolu. Budou jako jedno tělo, bez sebemenších známek nenávisti či nepřátelství. V ráji nebude existovat žádná žárlivost, ani křivda či nepřátelskost. Tím se Ráj naprosto vymyká tomuto světu, plnému zášti, nenávisti, křivdy a nepřátelství mezi lidmi. Obyvatelé Ráje budou tohoto všeho ušetřeni.1

Duchovní odměna je ještě větší

Existuje ovšem dodatečná odměna, která dá všem, kteří ji získají, zapomenout na všechny ostatní odměny rajské. Je jí duchovní odměna v podobě možnosti uzřít Tvář svého Pána, shodně slovům Božím:

لِّلَّذِينَ أَحْسَنُوا الْحُسْنَىٰ وَزِيَادَةٌ

Těm, kdo dobré konali, bude patřit odměna nejkrásnější a ještě jim bude přidáno“ (Júnus:26)

Na jiném místě Vznešený Alláh praví, že obyvatelé Ráje budou pobídnuti:

ادْخُلُوهَا بِسَلَامٍ ۖ ذَٰلِكَ يَوْمُ الْخُلُودِ ‎﴿٣٤﴾‏ لَهُم مَّا يَشَاءُونَ فِيهَا وَلَدَيْنَا مَزِيدٌ ‎

Vstupte tam v míru, toto je den nesmrtelnosti!” A čehokoliv se jim tam zachce, budou mít, a u Nás je ještě přídavek v hojnosti!“ (Káf: 34-35)

‘Alí ibn Abí Tálib a Anas ibn Málik vysvětlili zde užité termíny زيادة zijáda a مزيد mezíd – „přídavek v hojnosti“ jako přímé spatření Boží Tváře. Podle ‘Atíjji budou moci s nevýslovným potěšením pohlédnout Alláhu do Tváře, ale nebudou Ho moci svými zraky obsáhnout.

وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ نَّاضِرَةٌ ‎﴿٢٢﴾‏ إِلَىٰ رَبِّهَا نَاظِرَةٌ ‎﴿٢٣﴾

V ten den budou jedny tváře zářící a ke svému Pánu hledící.“ (Kijáma: 22-23)

Tím bude odstraněna překážka bránící spatření Alláha na tomto světě shodně Jeho slovům:

‏ لَّا تُدْرِكُهُ الْأَبْصَارُ وَهُوَ يُدْرِكُ الْأَبْصَارَ ۖ وَهُوَ اللَّطِيفُ الْخَبِيرُ ‎

Zraky lidí Ho nedosáhnou, leč On jich dosahuje; On bystrý je i dobře zpravený.“ (An’ám: 103)

Málik ibn Anas pravil: „Lidé uvidí Alláha Vznešeného a Oslavovaného, v Den Zmrtvýchvstání na vlastní oči.2

O tomto spatření vypráví i hadís ‘Abdulláha ibn Kajse رضي الله عنه, v němž Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká:

إِنَّ فِي الْجَنَّةِ خَيْمَةً مِنْ لُؤْلُؤَةٍ مُجَوَّفَةٍ، عَرْضُهَا سِتُّونَ مِيلاً، فِي كُلِّ زَاوِيَةٍ مِنْهَا أَهْلٌ، مَا يَرَوْنَ الآخَرِينَ يَطُوفُ عَلَيْهِمُ الْمُؤْمِنُونَ ‏”‏‏.‏ ‏”‏ وَجَنَّتَانِ مِنْ فِضَّةٍ، آنِيَتُهُمَا وَمَا فِيهِمَا، وَجَنَّتَانِ مِنْ كَذَا آنِيَتُهُمَا، وَمَا فِيهِمَا، وَمَا بَيْنَ الْقَوْمِ وَبَيْنَ أَنْ يَنْظُرُوا إِلَى رَبِّهِمْ إِلاَّ رِدَاءُ الْكِبْرِ عَلَى وَجْهِهِ فِي جَنَّةِ عَدْنٍ ‏”

V Ráji je sál z jediné duté perly, šedesát mil široké, v každém rohu jsou húrisky, které nemohou vidět ty, jež se nachází v rohu protilehlém. Věřící je budou navštěvovat a užívat si s nimi. A jsou tam i dvě zahrady, v nichž jsou nádoby ze zlata, naplněné zlatem. A obyvatelům zahrad Edenu nebude nic bránit ve spatření Tváře Svého Pána, leda závoj Jeho majestátu.“ Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadísy č. 4879 a 4880.

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم se otázal:

أَتُضَامُونَ فِي رُؤْيَةِ الْقَمَرِ لَيْلَةَ الْبَدْرِ وَتُضَامُونَ فِي رُؤْيَةِ الشَّمْسِ

Musíte se rozhlížet přes davy jiných lidí, když chcete vidět měsíc v úplňku? Musíte se rozhlížet přes davy jiných lidí, když chcete vidět slunce na obloze?

„Nikoli,“ odpověděli přítomní.

Posel Boží صلى الله عليه وسلم dodal:

فَإِنَّكُمْ سَتَرَوْنَ رَبَّكُمْ كَمَا تَرَوْنَ الْقَمَرَ لَيْلَةَ الْبَدْرِ لَا تُضَامُونَ فِي رُؤْيَتِهِ

Věru uvidíte svého Pána zrovna tak, jako jste s to spatřit i měsíc v úplňku. A nebudete muset dívat přes davy jiných lidí, abyste ho spatřili.3

Velmi podobné hadísy o spatření Alláha v Ráji uvádí i ve svých sbírkách sahíh hadísů také al-Buchárí i Muslim. Těchto podání je celá řada a dosahují stupně mutewátir.4 Nikdo v ummě islámu tento fakt nikdy nerozporoval, kromě zbloudilých a zatracených sektářů mezi mu’tezility, popírači Božích atributů a jim podobných. Kdo tak činí, zbloudil dalekým bludem a důkaz je proti němu postaven nade vší pochybnost.

Muhammed ibn Idrís aš-Šáfi’í pravil: „My uznáváme úplně všechny Boží vlastnosti přesně tak, jak je zmiňuje i Korán a i všechny ty, které zmiňuje Sunna, přesně tak, jak je zmiňuje. A odmítáme myšlenku, že by Mu bylo cokoli podobno, protože On Sám ji odmítl, řka:

لَيْسَ كَمِثْلِهِ شَيْءٌ

Není nic, co podobné by Mu bylo.“ (Šúrá: 11).“5

Takíjuddín Ahmed ibn Tejmíja vedl rozdíl mezi děním na onom světě a na tomto světě. Ohledně spatření Alláha ještě na tomto světě pak říká:

Imámové muslimů se jednomyslně shodují, že nikdo na tomto světě není schopen spatřit Alláha svýma očima. Jediná neshoda panuje specificky pouze v otázce Posla Božího صلى الله عليه وسلم, nicméně většina učenců se domnívá, že Alláha na tomto světě svým zrakem nespatřil ani on. A tento názor je podpořen autentickými podáními od Prorokových صلى الله عليه وسلم společníků a imámů muslimů.6

Ohledně spatření Alláha na světě onom dále uvádí:

Tím největším potěšením na Onom světě je potěšení spatřit Alláha, přesně tak, jak se uvádí i v hadísech, že „nebude jim dáno ničeho, co jim bude milejšího, nežli spatřit Ho.“ A toto je plod pramenící z jejich důkladného poznání Alláha a oddané služby Jemu na tomto světě. Tou nejúžasnější věcí na tomto světě je získat poznání víry a bohabojnost. A tou nejskvělejší věcí na světě onom je mít možnost spatřit Ho.7

Naproti tomu hříšníci a nevěřící budou této možnosti pohlédnout do tváře Pánu svému zcela zbaveni a toto pro ně bude ještě daleko horší a ukrutnější utrpení, než kterýkoli jiný posmrtný trest.

‘Abdulláh ibn Mubárek praví: „Alláh se nezakryje před nikým, kromě před tím, jehož takto bude trestat. Čtěte verše:

كَلَّا إِنَّهُمْ عَن رَّبِّهِمْ يَوْمَئِذٍ لَّمَحْجُوبُونَ ‎﴿١٥﴾‏ ثُمَّ إِنَّهُمْ لَصَالُو الْجَحِيمِ ‎﴿١٦﴾‏ ثُمَّ يُقَالُ هَٰذَا الَّذِي كُنتُم بِهِ تُكَذِّبُونَ ‎﴿١٧﴾‏

Však pozor! Věru že budou v ten den od svého Pána odděleni závěsem a potom budou hořet v ohni pekelném a posléze jim bude řečeno: “Hle, zde máte, co nazývali jste výmyslem!“ (Muteffifín: 15-17)“8

Ibnu l-Kajjim al-Džewzíja praví:

Věru tím největším rajským darem a požehnáním, tím nejvznešenějším na onom světě, bude možnost pohlédnout Pánu do Tváře.9

V dalším svém díle tuto myšlenku rozvádí:

K tomu nejvelkolepějšímu požehnání a daru na onom světě v Ráji patří i potěcha s úctou pohlédnout do Vznešené Boží Tváře, kochat se Jeho blízkostí a tím, že můžeme přímo slyšet Jeho Slova, potěcha z toho být vybrán a mít možnost být přímo při Něm a cítit Boží spokojenost s námi. Nic z rajských potěšení s tímto potěšením nesnese žádného srovnání. Ani rajské pokrmy a nápoje, ani rajské oděvy a výjevy. Tomuto nepomíjejícímu pocitu blaženosti jednoduše není vůbec nic rovno.10

Ibn ‘Usejmín pravil:

Pokud si skutečně uvědomíš, že můžeš na onom světě spatřit Alláha na vlastní oči, veškeré ostatní záležitosti se pro tebe stanou vezdejšími, ba dokonce bezpředmětnými.11

Závěrem

Boží dobrodiní vůči věřícím na tomto světě je nesmírné a rozmanité. Ani kdybychom chtěli, nebyli bychom ho schopni sečíst. A to je jen tento malý a pomíjivý, ale přece též krásný a výjimečný svět. Co je však on, se všemi svými krásami a požehnáními, oproti světu onomu?

Posel Boží صلى الله عليه وسلم vyprávěl, ohledně toho, kdo až jako poslední ze všech vejde do Ráje.

فَيَقُولُ اللَّهُ لَهُ اذْهَبْ فَادْخُلِ الْجَنَّةَ فَإِنَّ لَكَ مِثْلَ الدُّنْيَا وَعَشَرَةَ أَمْثَالِهَا أَوْ إِنَّ لَكَ عَشَرَةَ أَمْثَالِ الدُّنْيَا – قَالَ – فَيَقُولُ أَتَسْخَرُ بِي – أَوْ أَتَضْحَكُ بِي – وَأَنْتَ الْمَلِكُ

Vznešený Alláh mu pak řekne: „Vstup tedy do Ráje, patří ti v něm tolik, jako celý vezdejší svět a ještě desetkrát tolik, anebo jako desetinásobek tohoto světa.“ Dotyčný mu odpoví: „Vysmíváš se mi?“ či „Posmíváš se mi ačkoli jsi vládcem?

‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه, který tento hadís vyprávěl, dodává: „Jakobych stále viděl Posla Božího صلى الله عليه وسلم, jak se usmívá tak, že byly vidět i jeho krajní zuby.“ Též bylo řečeno: „A toto je pouze ten úplně nejnižší stupeň Ráje.12

Mnohá z jeho lákadel jsme zmínili. Existuje i spousta dalších, na které nezbyl prostor. A ještě mnohem, mnohem více je takových, o nichž není nic bližšího známo ani nám, ani komukoli jinému z lidí. Nejdůležitější ale není debatovat nad tím, co vše se v Ráji nachází, ale snažit se dostat se do něj tím, že budeme usilovat o Milost Boží, která nám umožní do něj vstoupit.

A není toto vše snad dostatečný důvod, proč odpovědět a uposlechnout na Boží pozvánku v Koránu:

وَسَارِعُوا إِلَىٰ مَغْفِرَةٍ مِّن رَّبِّكُمْ وَجَنَّةٍ عَرْضُهَا السَّمَاوَاتُ وَالْأَرْضُ أُعِدَّتْ لِلْمُتَّقِينَ

Pospíchejte k milosti od Pána svého a k zahradě, jejíž šířka se rovná nebesům a zemi a jež připravena je pro bohabojné!“ (Áli ‘Imrán: 133)

  1. Tělesná smyslnost a fyzické požitky na onom světě, díl 1.
  2. Tělesná smyslnost a fyzické požitky na onom světě, díl 2.
  3. Tělesná smyslnost a fyzické požitky na onom světě, díl 3.
  4. Tělesná smyslnost a fyzické požitky na onom světě, díl 4.
  5. Tělesná smyslnost a fyzické požitky na onom světě, díl 5.
  6. Tělesná smyslnost a fyzické požitky na onom světě, díl 6.
  7. Tělesná smyslnost a fyzické požitky na onom světě. díl 7.
  1. Viz Likáu šehri Ramadán, str. 124.
  2. Zaznamenal Abú Nu’ajm v Hiljetu l-awlijá´, 6/326.
  3. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č.2554, jako sahíh ho ve své revizi doložil al-Albání.
  4. Viz al-Buchárí v Sahíhu, hadísy č. 4500, 6088 a 6883; a Muslim v Sahíhu, hadísy č. 267, 1002 a 6890.
  5. Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 20/341.
  6. Viz Medžmú’u l-fetáwá, 2/335.
  7. Viz Medžmú’u l-fetáwá, 14/163.
  8. Zaznamenal Ibn Batta v al-Ibánetu l-kubrá, 181.
  9. Viz ‘Uddetu s-sábirín, str. 43.
  10. Viz Medáridžu s-sálikín, 2/80.
  11. Viz Šerhu l-‘Akídeti l-wasatíja, str. 459.
  12. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 186.